Antonín Bednář (1. listopadu 1896 Vamberk, Čechy, Rakousko-Uhersko – 2. března 1949 Vamberk, Čechy, Československo) byl český dirigent, sbormistr a skladatel.
Život
Byl synem majitele výrobny vambereckých krajek. Absolvoval obchodní školu. Hudbu studoval nejprve soukromě. Na Pražské konzervatoři byl později žákem Jana Heřmana (klavír), Josefa Bohuslava Foerstera (skladba) a u Františka Spilky a Karla Boleslava Jiráka (dirigování).
Obchodu se již nevěnoval. Po skončení studií působil jako sbormistr (pěvecký spolek Praga, Vinohradský Hlahol, a další). Založil a vedl Pěvecké sdružení českých učitelů. Kromě toho založil i Orchestr českých železničářů. V letech 1924–1925 byl korepetitorem brněnské opery a řídil Starobrněnský Hlahol. Pohostinsky řídil orchestr České filharmonie, orchestr Československého rozhlasu a řadu předních symfonických orchestrů v celé Evropě (Berlín, Lipsko, Drážďany, Vídeň, Tallinn, Varšava, Bukurešť atd.).
Dílo
Antonín Bednář se ve své skladatelské tvorbě inspiroval hlavně dílem Vítězslava Nováka.
Klavírní skladby
Z prázdnin (1915)
Z mládí (1916)
Melancholické skladby (1920)
Sonatina (1926)
Sonáta pro housle a klavír (1918)
Sbory
Luhy, luhy zelené (na text Josefa Václava Sládka)
V náručí boží (na text Josefa Václava Sládka)
Slavnostní sbor
Naše lesy, rybníky (na text Jaroslava Vrchlického a Antonína Sovy)
Jak ten skřivan jásá
Českým legiím
Co z prachu vzešlo (na text Josefa Václava Sládka)
Cestou k vítězství
Pozdrav republice (na text Antonína Klášterského)
Scénická hudba
Kalich (1928);
Čitra (1928, ke hře Rabíndranátha Thákura);
Poštovní úřad (1928, ke hře Rabíndranátha Thákura)
