Jan Plichta

Jan Plichta, pseudonym Pavel Milan, (1. prosince 1898 Kouřim, Čechy, Rakousko-Uhersko – 24. října 1969 Brno, Morava, Československo) byl český a moravský violista, dirigent, hudební pedagog a trampský písničkář.

Život

Od dětství hrál na klavír a na housle. Vstoupil na Pražskou konzervatoř, ale pro nedostatek finančních prostředků musel studia zanechat a vzdělávat se soukromě. Hrál v biografech a kavárnách. Za 1. světové války narukoval a po válce se stal koncertním mistrem a později i dirigentem v Jihočeském divadle v Českých Budějovicích. Vedle toho učil na hudební škole a v učitelském ústavu a byl primáriem Jihočeského kvarteta. Dále se vzdělával v hudbě. Mimo jiné byl ve skladbě žákem Otakara Jeremiáše. Vykonal státní zkoušku ze hry na housle a ze sborového zpěvu.

V roce 1926 odešel do Moravské Ostravy, kde byl nejprve koncertním mistrem rozhlasového orchestru a violistou smyčcového kvarteta. Postupně se vypracoval na místo dirigenta a šéfa rozhlasového orchestru. a v roce 1929 se stal šéfem hudebního programu ostravského rozhlasu.

V roce 1936 přešel do Brna, kde byl dirigentem až do roku 1951. V letech 1950–1955 byl violistou Doležalova kvarteta a od roku 1951 působil na brněnské konzervatoři jako profesor komorní hry a hry na violu. Působil také jako inspektor hudebních škol a krajský inspektor pro kulturu.

Jako skladatel komponoval jak hudbu klasickou, tak i populární. Pro oblast zábavné hudby používal často pseudonym Pavel Milan.

Dílo

Vážná hudba

    Smyčcový kvartet
    Smyčcový sextet
    Drobné skladby pro housle a jiné nástroje
    Úpravy houslových skladeb pro violu
    Kandence k instrumentálním koncertům
    Scénické hudby k rozhlasovým hrám

Operety

    Hanička, přadlena zlata (dětská zpěvohra)
    Tomy se žení (1933)
    Tři dny štěstí (1933)
    Z jednoho hrnce (1939, po jediném představení zakázáno okupačními úřady)
    Poupě z pivovarské zahrádky (1940)
    Tabu (1942)
    Bohatá nevěsta (1946)
    Rozdáme milion (1948)

Zábavná hudba

Zkomponoval četné pochody a tance. Širší veřejnosti je znám jako autor trampských písní, dodnes živých u táborových ohňů, např.:

    Píseň severu
    Bílé kanoe
    Bílá jachta
    Námořníku, hochu smělý
    Píseň samotáře