Antonín Borovička (4. listopadu 1895 Davle, Čechy, Rakousko-Uhersko – 3. prosince 1968 Davle, Čechy, Československo) byl český kapelník a hudební skladatel.
Život
Antonín Borovička se nejprve vyučil u svého otce hrnčířem. Otec byl kapelníkem vesnické kapely a tak syn hrál od dětství v jeho kapele. Nejprve na křídlovku a housle, ale v šestnácti letech již ovládal pět nástrojů.
Na začátku 1. světové války musel narukovat, ale byl zraněn a byla mu amputována pravá noha. Z nemocnice v Záhřebu vrátil domů do Davle jako invalida. Založil dechový a smyčcový orchestr Vltavanka, který se pod jeho vedením stal známým a vyhledávaným orchestrem.
Své skladby si nejprve vydával sám kamenotiskem. Později se jich ujalo pražské nakladatelství Grando. Prostřednictvím rozhlasu a tiskových vydání se rychle rozšířily do sousedních zemí. Hned jeho první skladba, polka „Nejhezčí koutek“ z roku 1923 si získala světovou proslulost pod německým názvem Löffelpolka.
Seznam jeho skladeb není rozsáhlý, napsal jich jen něco okolo čtyřiceti, ale téměř každá z nich se stala trvalou součástí repertoáru tanečních orchestrů do dnešních dnů.
Nejoblíbenější skladby
Alenka
Až budou trumpety , polka
Chaloupko nízká, valčík
Davelská polka, polka
Greenville, polka
Hájenka
Já se o tvou lásku prosit nebudu
Jaro jde k nám, polka
Jaruška
Jawa
Jen jednou v roce, polka
Klárinka, polka
Květuška, polka
Májový večer, valčík
Martička
Milé vzpomínky, valčík
Nejhezčí koutek, polka
Pepina
Pozdrav z hvozdů, Pochod
Radostné mládí
Růžový květ, valčík
Sázavská polka, polka
Snad vzpomeneš
U potůčku, polka
U topolů, polka
V zahrádce, polka
Vyhrávala kapela, polka
Vlastenka, polka
Volenka, polka
Ztracená láska, valčík
