Samuel Capricornus (vlastním jménem Samuel Friedrich Bockshorn) (21. prosince 1628 Žerčice, Čechy, České království – 10. listopadu 1664 Stuttgart, Württembersko, Svatá říše římská) byl český hudební skladatel a kapelník německého původu, působící na Slovensku a v Německu.
Život
Vyrůstal v rodině evangelického pastora aušpurského vyznání, a to v průběhu třicetileté války, která obrátila náboženskou strukturu celé společnosti a přinutila mnohé k dlouhému putování za svobodou vyznání. Vždyť například Capricornovy rodné Žerčice byly roku 1639 při vpádu Švédů do Čech zcela vypáleny, obyvatelé se rozprchli do okolí a mnozí z nich se již nevrátili. V roce 1640 Capricornus proto studuje na gymnáziu v uherské Šoproni, později teologii ve Slezsku. Po krátkém pobytu ve Štrasburku a Vídni se v roce 1649 uchytil jako soukromý učitel v rodině lékaře W. Raygera v Bratislavě. 10. října 1651 se tam oženil s dcerou evangelického faráře z Košic E. Knogleriuse, s níž měl čtyři děti.
V březnu 1651 byl jmenován učitelem hudby na evangelickém gymnásiu a brzy nato „Director Musicae” v Dreifaltigkeitskirche v Bratislavě. Většina jeho tvorby pochází právě z bratislavského období. Byl výjimečně plodným skladatelem, psal díla téměř všech žánrů. Během svého působení v Bratislavě napsal Capricornus 112 skladeb, mnohé z nich publikoval ve svých sbírkách „Opus Musicum” (1655, ve své době jedna z nejrozšířenějších sbírek liturgické vokálně instrumentální hudby) a „Jubilus Bernhardi” (1660), některé byly vydány i posmrtně v „Opus aureum missarum” (1670). V Bratislavě Capricornus vedle svých skladeb prováděl také díla italských a německých mistrů (G. A. Rigatti, Claudio Monteverdi, Alessandro Grandi, Giacomo Carissimi, Heinrich Schütz, Heinrich Schein, Michael Praetorius). O vysoké úrovni hudby na jeho kůru můžeme soudit z dochovaných inventářů hudebnin.
V dubnu 1657 Capricornus opustil Bratislavu, aby se stal dvorním kapelníkem württemberského vévody Eberharda III. ve Stuttgartu. Ve svém dopise na rozloučenou to zdůvodňuje zdravotním stavem, bratislavští jej na oplátku ve svém děkovném dopise označují (za hudebníka) „s jedinečnou … takovou pílí, že bychom jej rádi měli o moc déle.” Je ale pravděpodobné, že hlavním důvodem było náboženské klima v rakouské monarchii.
Ve Stuttgartu Capricornus nalezl příznivé podmínky k tvorbě a skladatelské činnosti. Z té doby pochází zajímavý dokument – polemika s jiným stuttgartským hudebníkem Ph. Boedeckerem, který Capricorna napadá, ten ale svůj skladatelský styl brání a dává za své vzory skladatele jako G. Valentini a Antonio Bertali. Capricornus udržoval kontakt s významnými hudebními osobnostmi své doby. Korespondoval s A. Kircherem a Heinrichem Schützem, který se o jeho dílech vyjádřil jako o „opera virtuosa”. Jeho skladby se dostaly i do rukou G. Carissimi, který provedl některé z nich v St. Apolinarkirche.
Dílo (výběr)
Adeste omnes fideles, Edition Musica Poetica, St. Peter-Ording 2008
Audio Domini Deus meus, Cornetto-Verlag, Stuttgart 2008
Beati immaculati in via, Cornetto-Verlag, Stuttgart 2008
Ciacona für Violine, Viola da gamba und B.c., Cornetto-Verlag, Stuttgart 2006
Continutiatio theatri musici, Bencard, Würzburg 1669
Deus docuisti me, Cornetto-Verlag, Stuttgart 2003
Geistliche Concerten, Endter, Nürnberg 1658
Geistlicher Concerten ander Theil, Stuttgart 1665
Erster Theil Geistlicher Harmonien, Johann Weyrich Rösslin, Stuttgart 1659
Ander Theil Geistlicher Harmonien, Johann Weyrich Rösslin, Stuttgart 1660:
Das ist meine Freude, Edition Musica Rinata, Ditzingen 2000
Ich habe den Herrn, Cornetto-Verlag, Stuttgart 2004
Geistliche Harmonien Teil 3:
Dritter Theil Geistlicher Harmonien, Johann Weyrich Rösslin, Stuttgart 1664
Es stehe Gott auf, Edition Musica Rinata, Ditzingen 2002
Ich bin schwarz, aber gar lieblich, Carus-Verlag, Leinfelden-Echterdingen 1998
Ich weiss, dass der Herr Gott ist, Edition Musica Rinata, Ditzingen 2000
Singet Gott, lobsinget seinem Namen, Edition Musica Rinata, Ditzingen 2003
Jauchzet dem Herrn, Cornetto-Verlag, Stuttgart 2004
Jubilus Bernhardi für SSATB, 4 Violen und B.c., Endter, Nürnberg 1660, Strube Verlag, Berlin 2003
Jesus dulcis memoria
Jesu spes poenitentibus
Jesu dulcedo Cordium
Jesum quaeram in lectulo
Cum Maria Diluculo
Jesu Rex admirabilis
Mane nobiscum Domine
Amor Jesu dulcissimus
Jesum omnes agnoscite
Jesus autor clementiae
Jesus mi bone sentiam
Tua Jesu dilectio
Jesu Decus Angelicum
Amor tuus continuus
Jesu summa benignitas
O Jesu mi dulcissime
Jesus cum sic diligitur
O beatum incendium
Jesu Flos matris Virginis
Jesu sole serenior
Mi dilecte reverete
Coeli cives occurrite
Rex virtutum
Jesus in pace imperat
Missa in F für Sopran, Alt, Tenor, Bass, 2 Violinen und B.c., Cornetto-Verlag, Stuttgart 2003
Opus aureum missarum, Bencard, Frankfurt 1670
Opus musicum, Christoff Gerhard, Nürnberg 1655
Quae fata spes vè fingo?, Cornetto-Verlag, Stuttgart
Quis dabit capiti meo aquam, Cornetto-Verlag, Stuttgart 2008
Raptus Proserpinae, Oper
Scelta musicale, Ammon, Frankfurt 1669
Sonata in e für Violine und b.c.
Surrexit pastor bonus, Edition Musica Poetica, St. Peter-Ording 2008
Tafelmusik
Continuatio der Tafelmusik
Theatrum musicum, Bencard, Würzburg 1669, Faksimile bei Cornetto-Verlag, Stuttgart
Willkommen, edles Knäblein, Edition Musica Rinata, Ditzingen 2000
Zwey Lieder von dem Leyden und Sterben Jesu, Christoff Gerhard, Nürnberg 1660, Faksimile bei Cornetto-Verlag, Stuttgart
