Šimon Brixi (28. října 1693 Vlkava u Nymburka, Čechy, České království – 2. listopadu 1735 Praha-Staré Město, Čechy, České království) byl český hudební skladatel v období baroka, jeden z proslulého rodu Brixiů. Otec Františka Xavera Brixiho.
Život
Šimon se narodil mlynáři Jan Briximu, zapisovanému v matrice také jako Procházka. Studoval práva na pražské Ferdinandově univerzitě, studium však nedokončil. Roku 1727 jmenován kantorem a varhaníkem ve farnosti u kostela sv. Martina ve zdi na Starém Městě Pražském. Dochovalo se okolo 17 duchovních skladeb (u některých zůstává autorství sporné), z jiných se dochovaly jen názvy v archivních záznamech. Stylově jeho hudba vychází z vrcholně barokní benátské školy, přijímá však také podněty z odlehčeného, pozdně barokního stylu školy neapolské.