František Xaver Dušek (Franz Xaver Dussek i Franz Xaver Duschek) (8. prosince 1731 Chotěborky u Jaroměře, Čechy, České království – 12. února 1799 Praha, Čechy, České království) byl český hudební skladatel a jeden z nejvýznamnějších cembalistů a klavíristů ve své době. Je známý též jako hostitel W. A. Mozarta v Praze.
Život
Otec Václav a matka Dorota, roz. Sobotková byli poddanými hraběte Jana Karla Šporka. Hudební základy dostal u vesnického kantora Ulíka. Hrabě Špork si povšiml jeho nadání a umožnil mu studia na jezuitském gymnáziu v Hradci Králové. Studoval hudbu a připravoval se ke kněžskému povolání. Po těžkém úrazu musel zanechat studií na gymnáziu, ale s podporou hraběte se mohl dále věnovat hudbě. Odešel do Prahy aby studoval skladbu a hru na varhany u Františka Habermanna. Studia dovršil ve Vídni u dvorního skladatele Georga Christopha Wagenseila a současně byl členem několika chrámových orchestrů. U Wagenseila se také poprvé setkal s W. A. Mozartem.
V roce 1770 se vrátil do Prahy a věnoval se pedagogické činnosti. Stal se zakladatelem první české klavírní školy. Mezi jeho žáky patřili nejen přední šlechtici žijící v Praze, ale i budoucí vynikající profesionální hudebníci, např. Leopold Koželuh, Vincenc Mašek a Jan Nepomuk Augustin Vitásek, a také jeho budoucí manželka zpěvačka Josefina Hambacherová, se kterou se oženil roku 1776.
Oba si získali pro svou pohostinnost a osobní kouzlo pražskou společnost a ve svém domě a zejména pak v letním sídle Bertramce vedli hudební salon na vysoké úrovni. Přijímali nadějné začínající umělce i slavné hudebníky, kteří zavítali do Prahy.
V roce 1777 Duškovi navštívili příbuzné v Salcburku a František Xaver se opět setkal s W. A. Mozartem a od té doby s ním udržoval těsné osobní i umělecké kontakty. V jejich vile pak Mozart zkomponoval větší část Dona Giovanniho (premiéra 28. října 1787) a slavnostní operu pro pražskou korunovaci císaře Leopolda La clemenza di Tito.
Stejně jako Mozart v roce 1785 v Rakousku, tak i Dušek vstoupil brzy do zednářské lóže a to do nejstarší pražské "U tří korunních hwězd a u poctiwosti w jitru Prahy". Členy této Lóže byl však také např. operní pěvec a šéf italské opery v Praze Pasqual Bondini, nebo skvělý varhaník Jan Křtitel Kuchař. Jak vyplývá z jejich nedávno objevené korespondence, operu Don Giovanni napsal Mozart vyloženě na objednávku a po lobbingu jmenovaných pražských hudebníků - zednářů. Všichni tito jmenovaní se pak také na představeních Mozartových oper v Praze přímo podíleli.
František Xaver Dušek zemřel v Lichtenštejnském paláci na Malostranském náměstí (dnes sídlo Akademie múzických umění) a je pochován na Malostranském hřbitově.
Dílo
Vynikl jako virtuos na cembalo i kladívkový klavír. Vysoce byla ceněna jeho interpretace Johanna Sebastiana Bacha i Philipa Emanuela Bacha.
Jeho skladby jsou ve vkusném mozartovském duchu a i když neznamenaly žádný zvrat ve vývoji hudby, poskytují radost a potěšení posluchačům i interpretům. V řadě skladeb nezapře český původ a romantický nádech předznamenává klavírní dílo Václava Jana Tomáška.
Složil 37 symfonií, několik serenád, 36 dechových sextetů, 26 smyčcových kvartetů a okolo 23 smyčcových trií, 6 klavírních trií, četné písně a koncertní árie a mnoho dalších drobných skladeb. Vzhledem k tomu, že archivy šlechtických rodin nejsou dosud zcela prozkoumány, lze očekávat, že tyto údaje nejsou konečné.
Spolupracoval se šlechtickými kapelami hraběte Pachty a hraběte Clam-Gallase, v jejichž hudebních archivech najdeme jeho skladby. Část klavírních děl má instruktivní charakter. Jeho skladby vycházely tiskem již za jeho života v Praze, Amsterodamu, ve Vídni a v Linci.
