Miloš Čeleda, pseudonymy: Č. Sokol, Miloš Čelinský (24. listopadu 1884 Opava, Slezsko, Rakousko-Uhersko – 12. června 1958 Opava, Slezsko, Československo) byl slezský hudební skladatel.
Život
Otec skladatele byl opavský obchodník s čajem a Miloš se systematicky věnoval přípravě na pokračování v jeho práci. Nejprve studoval na Filozofické fakultě Karlovy univerzity v Praze, ale po dvou letech přestoupil na Vysokou obchodní školu v Lipsku. Po absolvování školy byl na praxi v Hamburku a v Londýně. Po návratu do Čech převzal rodinný obchod. Za německé okupace, kdy se Opava stala centrem sudetské župy, žil v Pardubicích a Kolíně. Po osvobození nějaký čas pokračoval ve svých předválečných aktivitách, ale po komunistickém převratu mu byl obchod znárodněn a Čeleda se živil jako knihovník ve strojírenském podniku Ostroj Opava.
Hudba se nikdy nestala jeho hlavním povoláním, přestože již v raném věku projevoval mimořádné nadání. Stejně jako jeho bratr Jaroslav Čeleda, který se stal houslistou a hudebním historikem. Ještě za gymnazijních studií zkomponoval Mši C-dur a v roce 1903 melodrama Kantor Halfar (na slova Petra Bezruče. Po dobu svých studií v Praze byl žákem Antonína Anděla a Silvestra Hipmana. Rovněž za okupace se věnoval soukromému studiu hudební kompozice.
Vedle svých obchodních povinností se v Opavě stal hlavním organizátorem hudebního života. Byl dirigentem amatérského orchestru Českého čtenářského spolku, spoluzakladatelem stálé České divadelní scény (1919–1938), která uváděla také operní večery. Pro Opavu zajišťoval vystoupení významných sólistů a orchestrů včetně Emy Destinnové a orchestru České filharmonie. V roce 1923 založil časopis Opavské meziaktí, v němž vedl hudební rubriku. Podobně přispíval i do dalších slezských časopisů (Opavský týdenník, Slezské slovo).
Podle vlastního katalogu zkomponoval na 50 skladeb. Přes nedostatek formálního vzdělání se jeho skladby vyznačují dobrou technickou úrovní a byly obecenstvem dobře přijímány.
Dílo
Opery
Když první se vrátí, op. 6 (pod pseudonymem Č. Sokol, libreto Oto Erich Hartleben – 1911)
Za štěstím, op. 8 (pod pseudonymem Miloš Čelinský, libreto Jáchym Blechta – 1924)
Symfonické skladby
Menuetto brillante (1901)
Menuetto in B dur (1944)
Rozhovor se sfingou, symfonická báseň, op. 19 (Krásy dne, Rozhovor se sfingou, Loučení –1954)
Suita koncertních tanců, op. 20 (1955)
Melodramy
Rektor Halfar, text Petr Bezruč, op. 4 (1906)
Holoubek, text Karel Jaromír Erben, op. 7 (1907)
Horská balada, text Jan Neruda, op. 10 (1943);
Monna Vanna podle Maurice Maeterlincka napsal Jáchym Plachta, op. 17 (1951)
Kantáty a sbory
Svatý Václave. Kantáta pro smíšený sbor s průvodem varhan, op. 9 (1943)
Dvanáctky (úprava slezských lidových písní, tři řady – 1949)
Óda na lidskou duši, kantáta pro sóla, smíšený sbor a symfonický orchestr, op. 16 (1950)
Dvě písně pro smíšený sbor na slova Antonína Otáhala, op. 5 (1910);
Nad rovem, op. 9 (mužský sbor – 1943)
Slezské hymny (1947)
Chrámové skladby
Missa in C dur; op. 1 (1901)
Tantum ergo in F-dur, pro smíšený sbor, varhany a smyčcový orchestr (1901)
Tantum ergo in Es-dur, pro smíšený sbor a cappella (1900)
Modlitba, pro smíšený sbor, op. 9 (1943)
Missa solemnis in a-moll, pro smíšený sbor s průvodem varhan, op. 11 (1943)
Tantum ergo in c-moll, pro smíšený sbor s průvodem varhan, op. 11 (1943)
Ave Maria in B-dur, pro soprán, varhany a malý orchestr, op. 12 (1943)
Vánoční koleda pro soprán, alt, varhany a malý orchestr, op. 12 (1943)
Koleda in A-dur pro soprán a alt nebo violoncello s průvodem varhan nebo malého orchestru (1945)
Otče náš, pro tenor nebo baryton a varhany, op. 12 (1946)
Koleda in F-dur, pro soprán (1949)
Písně
Rusalka (1905)
Tři prosté písně ve slohu lidových písní slezských (1909)
Kdybych věděl (1909)
Červený květ (na slova Petra Bezruče op. 13 (1944)
Jen jedenkrát, op. 13 (slova Petr Bezruč – 1945)
Cesta do práce, op. 18 (1953)
Komorní skladby
Česká humoreska pro violoncello a klavír, op. 2 (1901)
Menuetto brillante, (klavír – 1901);
Dvě vzpomínky pro klavír (1901)
Vzpomínky. 3 suity pro smyčcové kvarteto (1901–58):
Literární dílo
K historii slezské hymny (Slezský sborník 47, 1949, s. 147–152)
O organisaci české divadelní činnosti na Opavsku do osvobození (Slezský sborník 49, 1951, s. 102–107);
O třech dvanáctkách slezských lidových písní, rukopis ve Slezském muzeu.
