Eman Fiala (15. dubna 1899 Praha, Čechy, Rakousko-Uhersko – 24. června 1970 Praha, Čechy, Československo) byl český herec, režisér, hudební skladatel a hudebník.
Život
Eman Fiala pocházel z umělecké rodiny, otec byl herec Karel Fiala, jeho manželka Marie roz. Richterová (1903–1982), byla sestrou herce Jana Richtera, který hrál v divadle Vlasty Buriana, jeho nevlastní starší bratr František byl známý pod pseudonymem Ferenc Futurista. Eman se nejdříve věnoval hudbě, dirigování a komponování, složil hudbu k asi dvaceti filmům.
Po roce 1918 byl krátce angažován v kabaretu Červená sedma, který měl sídlo v sálu hotelu Central v Hybernské ulici. Zde hrál na klavír a začínal s herectvím. V roce 1920 hrál v kabaretu Bum a v Revoluční scéně Emila Artura Longena, která sídlila v sálku hotelu Adria na Václavském náměstí a od roku 1923 působil v divadélku Rokoko, kam po zániku Revoluční scény přešli dočasně i další umělci, včetně E. A. Longena, Xeny Longenové a Vlasty Buriana.
I když hrát začal později, objevil se v téměř dvou stech filmech. Často byl obsazován do menších a komediálních rolí. K několika filmům napsal i sám námět.
Role ve filmu (výběr)
1927 Batalion
1932 Lelíček ve službách Sherlocka Holmese, fotograf, skladatel, režie Karel Lamač
1931 Muži v offsidu
1934 Hrdinný kapitán Korkorán
1937 Lízin let do nebe
1938 Lucerna, vodník Michal, režie Karel Lamač
1938 Panenka, účetní Bonifác Žalud, režie: Robert Land
1940 Muzikantská Liduška, režie Martin Frič
1940 Dívka v modrém, režie Otakar Vávra
1940 Maskovaná milenka
1947 Poslední mohykán, zřízenec Tonda, režie Vladimír Slavínský
1949 Pytlákova schovanka, režie Martin Frič
1950 Bylo to v máji, Koula, režie Martin Frič
1952 Plavecký mariáš
1959 Dařbuján a Pandrhola, klarinetista, režie Martin Frič
