František Forst (2. června 1891 Švabín (dnes součást Zbiroha), Čechy, Rakousko-Uhersko – 12. dubna 1960 Příbram, Čechy, Československo) byl český hudební skladatel.
Život
František Forst byl synem Jan Forsta, varhaníka a ředitele kůru v poutním kostele Panny Marie na Svaté Hoře u Příbramě. Otec byl skladatelem chrámové hudby. Jeho četné skladby však zůstaly v rukopise. Základy hudebního vzdělání tak získal v rodině. Vystudoval učitelský ústav v Českých Budějovicích a vykonal státní zkoušky z klavíru, varhan, houslí a zpěvu. Pokračoval studiem skladby u Vítězslava Nováka a Leoše Janáčka.
V roce 1920 se stal učitelem hudby na učitelském ústavu v Hořovicích a sbormistrem tamního pěveckého sdružení Slavík. Od roku 1924 působil jako profesor učitelského ústavu v Příbrami. Za okupace byl nucen odejít do výslužby. Po osvobození se na ústav vrátil a byl jeho ředitelem až do roku 1951, kdy odešel do důchodu. Kromě pedagogické činnosti na učitelském ústavu byl i ředitelem městské hudební školy a dirigentem Příbramské filharmonie. Věnoval se i koncertní činnosti jako klavírní doprovazeč a četnými přednáškami pro školy i širokou veřejnost se zasloužil o popularizaci vážné hudby.
Zanechal řadu chrámových skladeb v rukopise. Věnoval se sbírání a úpravám hornických písní z Příbramska. Po roce 1945 psal i estrádní hudbu.
Dílo (výběr)
Orchestrální skladby
Předehra k pohádce (1920)
Svatební suita (1921)
Vítězný máj
Tři estrádní polky (1955)
16 dělnických a revolučních písní pro sóla, sbor a orchestr
Chrámové skladby
Korunovační mše
Stabat Mater
Requiem a řada dalších
Komorní hudba
Miniatury pro housle a klavír (1925)
Lásky sen pro housle a klavír
Písně
Hornické písně (1925)
Volání z dálek (1931)
Mimosa
Instruktivní literatura
Etudy pro housle (1926)
Klavírní etudy
500 národních a umělých písní pro školy národní (1937)
