Jaroslav Galia (31. října 1875 Kopřivnice, Morava, Rakousko-Uhersko – 22. května 1941 Praha, Čechy, Protektorát Čechy a Morava) byl český a moravský hudební skladatel, muzikolog a diplomat.
Život
Studoval na pražské varhanické škole a Cimrově hudební akademii. Ve skladbě byl jeho učitelem Zdeněk Fibich. V roce 1896 odešel do Ruska a stal sbormistrem opery v Rostově na Donu. V letech 1898 až 1901 učil hudbu na gymnáziu v Novorossijsku. Připojil se k armádě a jako kapelník odcestoval s vojenskou kapelou do Chajlaru v Mandžusko (dnes součást Číny) a Chabarovska. Od roku 1904 působil jako učitel hudby na vojenské škole a na Carské hudební škole v Irkutsku. Zde hodně komponoval a vydal i učebnici harmonie. Sbíral a upravoval písně sibiřských trestanců. Bohužel většina jeho prací byla v revolučních zmatcích zničena. Některé komorní skladby však byly v Irkutsku vydány tiskem. V roce 1919 se připojil k vojsku Československých legií a vrátil se s nimi do vlasti.
Nějaký čas žil v Prostějově a řídil zde pěvecké sdružení Vlastimil. V roce 1921 vstoupil do služeb ministerstva zahraničních věcí a pracoval na našich vyslanectvích v Estonsku a Litvě. I v době svého diplomatického působení popularizoval českou hudbu a psal články do estonských a litevských hudebních časopisů. Byl předsedou Československo-litevské společnosti. Po Mnichovu se vrátil do Prahy a odešel do výslužby. Dále přispíval muzikologickými články do časopisu Hudební zpravodaj.
Dílo
Asra (opera komponovaná v době studií na text Františka Sekaniny)
Pochody na kavkazské motivy
Katorga (písně sibiřských trestanců)
Te Deum (provedeno v Kaunasu)
Requiem
Balada o zvonech pro velký orchestr
Scénická hudba k divadelním hrám Edmonda Rostanda
Scénická hudba k divadelní hře Modrý pták Maurice Maeterlincka
Příklady k harmonizaci (Irkutsk)
Nauka o hudbě (rukopis ztracen)
