Jiří Eliáš

Jiří Eliáš (22. srpna 1908 Ostrava, Morava, Rakousko-Uhersko – 16. května 1960 Praha, Čechy, Československo), byl český klavírista a hudební skladatel.

Život

Jiří Eliáš byl synem obrozeneckého spisovatele Rudolfa Eliáše. Vystudoval reálku v Ostravě a pokračoval na technice a na přírodovědecké fakultě Univerzity Jana Evangelisty Purkyně v Brně. Od roku 1930 studoval na Karlově univerzitě v Praze hudební vědu a estetiku. Souběžně se věnoval hře na klavír. Jeho učiteli byli v Brně Ludvík Kundera a v Praze Vilém Kurz. Skladbu studoval v Ostravě u Františka Hradila.

Stal se úspěšným koncertním klavíristou, účinkoval nejen v českých zemích, ale i v zahraničí. Do 2. světové války často i pohostinsky dirigoval symfonické orchestry. Založil, a v letech 1936–1939 i řídil, Hořovický dětský sbor, který se stal velmi známým zejména díky mnoha rozhlasovým a gramofonovým nahrávkám. Uplatnil se i ve filmu, většinou v menších rolích klavíristů.

Dílo (výběr)

Scénické dílo

    Zpívající vězňové (1929)
    Papírový milenec (1929)
    Se srdcem divno hrát (podle Alfreda de Musseta –1940)
    Komedie s kornoutu (podle Johanna Nepomuka Nestroye – 1944)
    Tančící střevíčky (1940)

Orchestrální hudba

    Hodonská balada pro tenor, smíšený sbor a orchestr (1923)
    Tonio Kröger, symfonický melodram (podle Thomase Manna – 1937)
    Nedej zahynouti, kantáta (1938)
    Šarišská rapsódie pro klavír a orchestr (1951)

Písně

    Rudé květy, cyklus písní pro vyšší hlas a klavír (1931)
    Osm národních písní pro zpěv a klavír (1939)
    Lidové písně moravské pro zpěv a klavír (1939)

Klavírní skladby

    Slezská suita (1926)
    Tři slezské tance (1929)

Řada drobnějších klavírních skladeb zůstala v rukopise.