Alois Hába (21. června 1893 Vizovice, Morava, Rakousko-Uhersko – 18. listopadu 1973 Praha, Čechy, Československo) byl moravský a český hudební skladatel, hudební teoretik a učitel. Patří k významným objevitelům v oblasti moderní klasické hudby a je jedním z hlavních světových skladatelů a průkopníků mikrotonální hudby, kde užíval především čtvrttónové ladění, v některých svých kompozicích pracoval však též i se škálami třetinotónovými, pětinotónovými, šestinotónovými či dvanáctinotónovými. Kromě mikrotonálních kompozic je ovšem Hába autorem řady skladeb v obvyklé, půltónové stupnici.
Život
Alois Hába se narodil ve Vizovicích. V rodinné kapele, kterou vedl jeho otec, hrál od malička na basu, později k ní doplnil housle. Slovácká folklórní hudba, ve které byly tradičně přítomny kompozice mimo klasickou půltónovou stupnici, ho zásadně ovlivnily na celý život. Po studiu na učitelském ústavu v Kroměříži Hába učil v Bílovicích, v roce 1914 odchází studovat na pražskou konzervatoř, mezi jeho učitele patří mj. Vítězslav Novák. Po vojenské službě na ruské frontě (1915–1917) odešel Hába na jaře 1918 pracovat na ministerstvo války ve Vídni, kde sbíral a archivoval vojenské písně vojáků pocházejících ze slovansky hovořících národů monarchie. Ve Vídni začal rovněž studovat kompozici u Franze Schrekera, ve Vídni se rovněž seznámil s dalšími významnými postavami vídeňského hudebního života, mj. Arnoldem Schönbergem. Svého učitele Schrekera v roce 1920 následoval do Berlína. Z Berlína se v roce 1923 definitivně vrátil do Prahy, aby učil na pražské konzervatoři, kde s podporou Josefa Suka založil v roce 1925 oddělení pro studium mikrotonální hudby.
Byl odhodlaným bojovníkem o nový sloh, jenž pečlivě sledoval Schönbergův a Webernův vývoj ve 20. letech 20. století. Od lidové moravské intonační praxe odvodil svůj nejvýraznější novátorský přínos evropské hudbě – propracované tónové systémy čtvrttónové, šestinotónové, dvanáctinotónové i pětinotónové. Podle jeho návrhů byly postaveny speciální nástroje (klavíry, harmonia, klarinet, kytary, trubky). Dále podstatně zasáhl i do dosavadního formového řádu tzv. atematickým slohem, který záměrně odstranil všechny tematické vazby ve skladbě. Částečně je nahradil rytmickými vztahy. Tyto zásady důsledně uplatňoval ve vlastní tvorbě a rovněž je knižně publikoval. Hába odchoval celou řadu žáků jako profesor Pražské konzervatoře a AMU, kde založil a vedl čtvrttónové oddělení. Po únorovém puči byla zrušena čtvrt- a šestinotónová skladba jako samostatný obor a v roce 1951 bylo vyučování tohoto předmětu zcela zlikvidováno.
Dílo
Z rozsáhlé tvorby Aloise Háby vyniká čtvrttónová opera „Matka“ a atematická symfonická fantazie „Cesta života“ v půltónovém systému věnovaná Rudolfu Steinerovi, dále opery „Nová země“ a šestinotónová „Přijď království Tvé“. Obrovité instrumentální dílo obsahuje sonáty a suity pro různé nástroje psané v různých systémech, 16 kvartetů, 4 nonety, houslový a violový koncert atd.
Žáci
Pražská konzervatoř
Gideon Klein
Akademie múzických umění
1945–1947 Karel Risinger
Seznam všech žáků a posluchačů
Akses Necil, Kazim – turecký skladatel (1933–34)
Ančerl, Karel – (1927–30)
Baben, Marc – egyptský houslista (1930–31)
Bareggi Fr. (?)
Bakaradžijev, G.N. Jantarsky (1945–50) – bulharský hudební spisovatel
Blažková-Kepková Marie (abs. 1947)
Božinov, Vasil A. (abs. 1935)
Brock, Robert (1927–28)
Bubák Josef (abs. 1941)
Cavallini, Eduardo (1950?)
Ceremuga, Josef (1949–50)
Cventanovič, Ilja (1929–30) – jihoslovanský skladatel
Cvetko, Dragutin (1936–38) – slovinský muzikolog
Čada, Pavel (1927–28)
Čolić, Dragutin (1927–29) – srbský hudební skladatel
Danon, Oskar (1937–1941) – srbský dirigent
Dobiáš, Václav (1939–41)
Dolínský, Antonín (1929–30)
Dvořáček, Jiří (1949–50)
Erml, Jan (1927–18)
Fadrhons, Jan (1930–31)
Fikerle, Rudolf (1933–36)
Garfunkl, Max (1927–28) – hudebník židovské národnosti
Grdev, Atanas(1925–27) – bulharský fagotista
Hába, Karel (1925–27)
Herzog, Eduard (1945–46)
Hrachovina, Bohumír (1927–28, 1929–30)
Hrovatin, Radoslav (1936–38) – slovinský hudební teoretik a folklorista
Huth, Gustav (1925–27)
Iljev, Konstantin (1945–48) – bulharský dirigent a skladatel
Ježek, Jaroslav (1927–28)
Jirouš, Jiří (1932–44)
Jonášová, Helena (1930–31)
Kabeláč, Miloslav (1930–31)
Kačinskas, Jeronimas (1929–31)
Kardoš, Dezider (1937–38)
Kašlík, Václav (1939–40)
Klein, Gideon (1939-40)
Klíma (Josef?) (1927–28)
Knotková, Marie (1935 ?)
Kolessa, Nykola (1927–28) – ukrajinský hudební skladatel
Kostohryz, Milan (1943–44)
Kowalski, Július (1929–33)
Köck, Miloslav (1925–27)
Krombholc, Jaroslav (1940–42)
Kubín, Rudolf (1925–27)
Krumšta (J.?) (1936–37)
Lerich (Rudolf?) (1927–28) – hudebník polské národnosti
Lipovšek, Marjan (1932–33) – slovinský pianista a hudební skladatel
Lucký, Štěpán (1936–39)
Lyśko, Zenovij (1927–28) – ukrajinský skladatel
Marićová, Ljubica (1930–31, 1936–37) – srbská skladatelka
Marinković (?) (1925–27) – srbský hudebník
Milošević, Predrag (1927–27) – srbský skladatel a dirigent
Moyzes, Alexander (1927–28)
Nižakovski (?) (1927–28) – polský hudebník
Nováček, Emanuel (abs 1947)
Osteric, Slavnko (1925–27) – slovinský hudební spisovatel
Pauer, Jiří (1943–45, 1946–50)
Perutka, Jindřich (1929–31)
Pirník, Maks (?) – slovinský hudební skladatel
Pjurko, Bohdan (1927–28) – ukrajinský hudebník
Ponc, Miroslav (1922–24)
Raczynski, Wladislaw (1930–31) – ukrajinský hudebník
Reiner, Karel (1929–30, abs. 1935)
Richter (?) (1927–28) – dánský hudebník
Risinger, Karel (1945–47)
Ristič, Milan (1937–39) – srbský hudební skladatel
Rozsypal (J.?) (1945 ?)
Rus, Max (po roce 1930?) – hudebník židovské národnosti
Salač, Miloš (1929–30, 1936–37)
Savyckyj, Roman (1927–28) – klavírista ukrajinské národnosti
Seidel, Jan (1936–40)
Schröder, Jens (1928–29) – dánský dirigent
Schul, Sigmund (po roce 1935) – skladatel židovské národnosti
Siegel, Vladimír (1928–29)
Simon, Ladislav (1943–46)
Slavický, Klement (1930–31)
Snížková, Jitka (1946–46)
Srnka, Jiří (1927–28, 1934–37)
Staňková-Rylek, Blažena (1943–46)
Střížek, Arnošt – (1930–1936)
Süsskind, H. Walter (1932–38)
Svoboda, Jiří (1932–38)
Šijavec, Dragotin (1930–31) – jugoslávský dirigent a skladatel
Šivic, Pavel (1931–33) – slovinský hudební skladatel a pianista
Škop, Josef (abs. 1939)
Šturm, Franc (1933–35), slovinský hudební skladatel
Šust, Jiří (1941–42)
Toman, Drahomír (1944–47)
Trojan, Václav (1927–28)
Volek, Jaroslav (1945–47)
Vučkovič, Vojislav (1929–33)
Vyhnálek, Ivo (1950)
Wieczorek, Jan (1929–31)
Wieder, Vojtěch (1945–47)
Wiesmayer F. J. (Georg Whitman) (1935–37) – anglický houslista
Winterberg, Hanuš (1936–37)
Yënetken, Hail Bedi (1930–33) – turecký skladatel
Zavadil, Josef (1930–36)
Žebré, Dmitrij (abs. 1936) – slovniský skladatel a dirigent
Z tvorby
String quartets 7, 8, 13 and 15, Nonets 1 and 4, (Suk Quartet), 1992 (Praga)
Quarter-tone opera „Matka“ (Mother) (1927/1930), opera o deseti dějstvích, Orchestr, sólisté a sbor Národního divadla v Praze, dirigent Jiří Jirous, čtvrttónový klavír: Jiří Pokorný, 1964, Supraphon (2 CD s libretem)
Symphonic Fantasy for piano and orchestra op. 8, The Path of Life, New Earth, Overture to the Opera op. 47, String quartet nr. 11 in sixth-tone system op. 87, String quartet nr. 12 in quarter-tone system op. 90, Sonata for quarter-tone piano, op. 62. Novákovo kvarteto, Český nonet, Vladimír Koula - klavír (3 CD, Supraphon)
Violin works - „Fantasy for violin solo in quarter-tone system“ op. 9a, „Fantasy for violin and quarter-tone piano“ op. 21, „Suite for violin solo in quarter-tone system“ op. 93. Antonín Novák-housle, Vojtěch Spurný-čtvrtónový klavír (Supraphon, 1997)
Fantasia no. 10, for quarter-tone grand piano, op. 31
Nonet č.3 (CD, Editio Baerenreiter)
Six Moods, op.102 - skladby pro klavír (CD, Panton)
XIV. String Quartet in Quarter Tone System (CD, Panton)
Organ works Four Fugues, Fantasia - Op. 75a, Fantasia and Fugue - Op. 75b (CD, Vixen)
Complete String Quartets (Stamic Quartet), 2015 (CD, Supraphon)
Příbuzní
HÁBA Karel (21. 5. 1898 Vizovice – 21. 11. 1972 Praha) – rovněž se zabýval čtvrttónovým systémem, studoval u něj i Jindřich Brabec
HÁBA Emil (21. 5. 1900 Vizovice – 12. 2. 1982 Uherské Hradiště)
HÁBA František (8. 8. 1926 Uherský Brod)
HÁBA Miroslav (5. 4. 1935 Vizovice)
Ocenění
V Praze 13 je po něm pojmenována ulice – Hábova.
