Karel Hába (21. května 1898 Vizovice, Morava, Rakousko-Uhersko – 21. listopadu 1972 Praha, Čechy, Československo) byl český hudební skladatel, sbormistr, violista a pedagog.
Život
Karel Hába byl bratrem skladatele Aloise Háby a bratrancem skladatele Emila Háby. Původně byl učitelem a při učitelských povinnostech studoval housle a skladbu na pražské konzervatoři. Byl žákem Jaroslava Křičky, Josefa Bohuslava Foerstera a Vítězslava Nováka.
V letech 1922–1927 vyučoval na učitelském ústavu ve Sv. Janě pod Skalou. Od roku 1929 pracoval jako redaktor Československého rozhlasu, kde se věnoval zejména vysílání pro školy. V roce 1945 založil Dětský pěvecký sbor Českého rozhlasu. V roce 1952 se stal profesorem metodiky hudební výchovy na Vysoké škole pedagogické v Praze. Působil i v Umělecké besedě v Praze a veřejně vystupoval zejména jako violista.
Spolu se svým bratrem propagoval mikrotonální hudbu. Byl zaníceným interpretem bratrových skladeb a napsal i houslovou školu pro čtvrttónový systém.
Dílo
Je autorem řady klavírních a komorních skladeb, sborů a písní. Pro orchestr zkomponoval 2 symfonie a houslový koncert.
Vydal řadu zpěvníků určených pro školy a amatérské hudební soubory (92 lidových písní, Pějme píseň dokola, 100 národních a znárodnělých písní).
Opery
Jánošík (libreto Antonín Klášterský, 1934)
Stará historie (libreto Ferdinand Pujman, 1937, neprovedeno)
O Smolíčkovi (libreto Václav Čtvrtek ), rozhlasová opera pro děti, Čs. rozhlas, 1950)
Kalibův zločin (vlastní libreto podle Karla Václava Raise, 1968)
Pedagogická díla
Moderní houslová technika (1927, 1928)
Metodika hudební výchovy (1953, 1957)
