Maxmilián Hájek (15. srpna 1909 Praha, Čechy, Rakousko-Uhersko – 16. března 1969 Liberec, Čechy, Československo) byl český hudební skladatel, sbormistr a dirigent.
Život
Po absolvování Pražské konzervatoře studoval soukromě skladbu u Otakara Ostrčila. Svou profesionální dráhu započal jako divadelní korepetitor v Košicích. Později působil jako sbormistr v Olomouci. Po návratu do Prahy byl dirigentem divadla Uranie v Holešovicích a v karlínském Varieté. Posléze se stal kapelníkem kladenského divadla.
Za okupace působil nejprve v Divadle Josefa Kajetána Tyla v Plzni a současně studoval dirigentský seminář pořádaný Václavem Talichem v Národním divadle. V rámci totálního nasazení působil u několika německých divadel.
Po skončení druhé světové války se stal dirigentem nově založené opery v Liberci. V sezóně 1946–1947 působil v Jugoslávii. Po návratu do vlasti byl učitelem na hudební škole v Liberci a pohostinsky dirigoval v Liberci a v Ústí nad Labem.
Dílo
Jevištní díla
Dornička (opera podle Julia Zeyera, 1945)
Jana (opereta, 1946)
Kouzelný gobelín (balet, 1946)
Jan Výrava (opera podle divadelní hry Františka Adolfa Šuberta, 1950)
Rožmberští rybníkáři (opera podle divadelní hry Vladimíra Müllera, 1956)
Orchestrální skladby
Meluzina (symfonický obraz, 1941)
Slavnostní pochod (1946)
Jugoslávská suita (1947)
Moravské obrázky (1953)
Furiantský (1958)
Komorní skladby
Touha (klavír, 1941)
Bylo to kdysi (klavír, 1943)
Moravské tance (klavír, 1943)
Suita z J. Š. Baara (klavír, 1943)
Romance pro housle a klavír (1941)
V rukopise zůstaly četné další skladby, zejména písně a sbory.
