František Míťa Hradil (8. prosince 1898 Vsetín, Morava, Rakousko-Uhersko – 29. srpna 1980 Ledeč nad Sázavou, Čechy, Československo) byl moravský hudební skladatel, kritik, pedagog a publicista.
Život
Narodil se v jako syn hudebního skladatele, varhaníka a ředitele kůru ve Vsetíně Antonína Hradila. Již u otce získal kvalitní hudební vzdělání, takže po studiu na učitelském ústavu v Ostravě vykonal státní zkoušky z klavíru a zpěvu. Dále se zdokonaloval v mistrovské třídě brněnské konzervatoře u Leoše Janáčka. Stal se profesorem pedagogického oddělení Hudební školy v Mariánských horách a později ředitelem Masarykova ústavu hudby a zpěvu v Ostravě. Za jeho působení byla škola přebudována nejdříve na Městskou hudební školu a v roce 1953 na Vyšší hudebně-pedagogickou školu. Dnes škola pracuje pod názvem Janáčkova konzervatoř a Gymnázium v Ostravě. Vychoval celou řadu vynikajících hudebníků. Jeho žákem byl např. hudební skladatel a klavírista Ilja Hurník. V letech 1921–1925 vedl Hudební školu kovodělníků ve Vítkovicích.
Pro ostravský kraj vykonával neocenitelnou osvětovou službu. Byl redaktorem časopisu Hudební a divadelní obzor, předsedou Kruhu přátel vážné hudby, členem porot při uměleckých soutěžích i sbormistrem mnoha amatérských pěveckých souborů. Kromě toho se sám aktivně účastnil koncertní činnosti.
Dílo
Klavírní skladby
Moravské lidové písně (1922)
Chlapec (1925)
Deník (1925)
Pampelišky (1928)
Pionýrská hudební knížka (1954)
Komorní skladby
Klavírní kvintet (1922)
Andante pro klavírní trio (1925)
Malé taneční trio (1927)
Houslová sonáta (1927)
Hommage à J. S. Bach pro sólové housle (1935)
Orchestrální skladby
Za Ostravicí (symfonická báseň dle Petra Bezruče, 1922)
Football-Match (1923)
Vlasti zdar! (1938)
Hrdina (symfonický melodram o Juliu Fučíkovi, 1953)
Kantáty
Balada o očích topičových (na báseň Jiřího Wolkra, 1923)
Poluška (taxt B. Beneš-Buchlovan, 1925)
Symfonická rapsodie (na slova Petra Bezruče, 1930)
Zpěv míru (tex Vítězslav Nezval, 1951)
Písně
Noc (text Rabíndranáth Thákur, 1922)
Poledne (Rabíndranáth Thákur, 1924)
Zpěvy slezské dědiny (1940)
Flétna v dáli (1940)
Sbory
Dětské sbory
V kožuchu (1935)
Pionýrský zpěvník (1954)
Květy v rozpuku (1955)
Ženské sbory
Zem nevyzpívaná (úprava lidových písní, 1938)
Mužské sbory
Tošonovice (text Petr Bezruč, 1920)
Utonulý (1922)
Slezský hymnus (slova Julius Zeyer, 1924)
Píseň vítězná (1924)
Kdo na moje místo (Petr Bezruč, 1926)
Gabryš Orság (text vlastní, 1926)
Otcova ukolébavka (1927)
Píseň Bezkydu (1927)
Červená, modrá a bílá (1929)
Travička zelená (1936)
Úsměvy ještěra (Bezruč, 1958)
Smíšené
Tři hudci (1926)
Ostrava (1935)
Hold Ostravě (1935)
Zdravice pěvců (1935)
Úpravy lidových písní pro sólové hlasy a sbory.
Literární dílo
Petr Bezruč a česká hudební tvořivost. (Příspěvek k poznání hudební tvořivosti, podnícené poesií Petra Bezruče), Moravská Ostrava, nákladem vlastním, 1937
Hudba a zpěv v kraji Leoše Janáčka. In: Od Ostravice k Radhošti, Ostrava, 1941
Zpěvy národa. Soupis sbírek a úprav lidových písní.
Hrajeme v souboru, metodická příručka k vyučování základů souborové hry pro učitele základních hudebních škol a hudebních kursů při osvětových besedách, pro vedoucí pionýrských souborů a závodních orchestrů, Praha, Státní hudební nakladatelství, 1961
Jaroslav Křička (27. 8. 1882 – 23. 1. 1969). Úplná bibliografie skladatelského díla k 100. výročí autorova narození, Praha : Městská knihovna, 1982
Katalog klavírních výtahů jevištních hudebně dramatických děl a skladeb vokálně symfonických, uložených v hudebních (notových) archivech Čs. rozhlasu, [Praha, Čs. rozhlas, 1967
Hudebníci a pěvci v kraji Leoše Janáčka, Ostrava : Profil, 1981
