Jaromír Herle (23. srpna 1872 Moravské Budějovice, Morava, Rakousko-Uhersko – 30. listopadu 1945 Praha, Čechy, Československo) byl český hudební skladatel a sbormistr.
Život
V dětství byl žákem Josefa Förstera (klavír) a Karla Förstera(housle). Byli to děd a strýc Josefa Bohuslava Foerstera. Ve čtrnácti letech byl přijat na varhanickou školu v Praze, studoval u Františka Zdeňka Skuherského.
U svého strýce, hudebního nakladatele Františka Augustina Urbánka se seznámil s předními českými hudebními skladateli: Antonínem Dvořákem, Zdeňkem Fibichem, Karlem Bendlem, Josefem Bohuslavem Foersterem aj.
Po absolvování školy, až do roku 1894, hrál na housle a lesní roh ve vojenské hudbě 28. pěšího pluku v Praze. Odešel do Srbska a stal se na další čtyři roky učitelem zpěvu na gymnáziu v Šabaci. Zde získal i první zkušenosti sbormistra smíšeného pěveckého sboru.
Od roku 1898 působil v souboru Dvorní opery ve Vídni. Nejprve jako sborový zpěvák, ale hned následujícího roku se stal zástupcem sbormistra. Byl rovněž sbormistrem vídeňských pěveckých sdružení Lumír a Slovanský zpěvácký spolek. S Lumírem ve Vídni provedl kantátu Svatební košile Antonína Dvořáka (1911), Bouři Vítězslava Nováka (1913), Českou píseň Bedřicha Smetany a Stabat Mater Josefa Bohuslava Foerstera. Ve Vídní nastudoval i Prodanou nevěstu Bedřicha Smetany a další české opery.
Po vzniku Československé republiky se vrátil do Prahy a působil jako ředitel kůru,zpěvák, sbormistr a varhaník v řadě pražských chrámů. Ve spolupráci s vídeňskou Dvorní operou a sborem Lumír však pokračoval až do roku 1921.
Vyvrcholením jeho kariéry se stal rok 1921, kdy byl jmenován sbormistrem Národního divadla, dirigentem činoherního orchestru a sbormistrem pražského Hlaholu. S tímto souborem provedl v Praze vrcholná díla českého i světového kantátového a oratorního repertoáru. Mimo jiné nastudoval Devátou symfonii Ludwiga van Beethovena, Requiem Hectora Berlioze, Stabat Mater Antonína Dvořáka, či Kantátu o posledních věcech člověka Ladislava Vycpálka.
Jako skladatel komponoval především vokální hudbu: písně, sbory a chrámové skladby.
Jeho vnukem je prof. Jan Hora, významný varhaník a pedagog Pražské konzervatoře a hudební fakulty AMU.
Dílo
Písně
Pět písní, op. 1 – pro jeden hlas s průvodem klavíru;
Tři písně, op. 3 – pro jeden hlas s průvodem klavíru;
Tři písně, op. 8 – pro jeden hlas s průvodem klavíru;
Dvě písně, op. 9 – pro jeden hlas s průvodem klavíru;
Dvě písně, op. 10 – pro jeden hlas s průvodem klavíru;
Tvé oko krásné jezero, op. 11 – pro jeden hlas s průvodem klavíru;
Dvě písně, op. 15 – pro jeden hlas s průvodem klavíru;
Harfenistka, op. 16 – píseň pro jeden hlas s průvodem klavíru;
Dvě písně, op. 29 – pro jeden hlas s průvodem klavíru;
Leise, leise, liebes Vöglein, op. 33 – píseň pro jeden hlas s průvodem klavíru;
Brači, op. 35 – píseň pro tenor a bas s průvodem klavíru;
Za pár let, op. 37 – komické dueto pro dva mužské hlasy s průvodem klavíru;
Šest písní, op. 39 – pro jeden hlas s průvodem klavíru;
Tři písně, op. 40 – pro jeden hlas s průvodem klavíru;
Komické duo, op. 41 – pro dva mužské hlasy s průvodem klavíru;
Zehn Gedichte, op. 43 – píseň pro jeden hlas s průvodem klavíru, 1904;
Ty tážeš se, op. 46 – píseň pro jeden hlas s průvodem klavíru;
Ich wollte, op. 49 – píseň pro jeden hlas s průvodem klavíru;
Sonne und Limbe, op. 50 – pro jeden hlas s průvodem klavíru;
Když tak stojím, op. 51 – kuplet pro jeden hlas s průvodem klavíru;
Vzpomínka mladosti, op. 62 – píseň pro jeden hlas s průvodem klavíru;
Moře lásky, Šumná víla, op. 65 – dvě písně pro jeden hlas s průvodem klavíru, 1921;
Dvě německé písně, op. 80 – pro jeden hlas s průvodem klavíru;
Sbory
Jdi cestou, která leží, op. 4 – mužský sbor;
Směs srbských národních písní, op. 17 – smíšený sbor, 1895;
Kosovský sbor a capella, op. 18 – smíšený sbor;
Chor Srbkyňa, op. 19 – pro čtyři ženské hlasy a capella, 1895;
Slavuj, Suce selo, Da si mi zdrávo, op. 21 – mužské sbory;
Sbory s doprovodem orchestru k dramatu Car Lazar, op. 24 (Bože věčný, Ubojné trubé, Srbija, zeta, Blagoslovi Bože, 1897);
Tři smíšené sbory a capella, op. 26 – srbské duchovní sbory;
Dvě písně pro smíšený sbor a capella (Šarentica, Při luni)
Dobrou noc, op. 27 – čtyřhlasý ženský sbor s průvodem klavíru, 1897;
Hymna Zástavi, op. 28 – smíšený sbor a capella;
Hymna Šabaškog pevačkog družstva, op. 30 – smíšený sbor a capella;
Čtyři slovácké písničky (Kde si bola, Od Oravy, Já som bača, Hraj mi srpok), op. 31 – mužské sbory;
4 příležitostné hymny, op. 32 (Hymna Reisingra, Hymna Pácala, Hymna Karla Zemana, Hymna arcipovedeného Vlasáka) – mužské sbory;
Omladinsko kolo, op. 34 – smíšený sbor a capella;
Vlasákovo vidění, op. 36 – mužský sbor a sóla z příležitostné opery ve dvou jednáních s průvodem klavíru a harmonia;
Přípitek k padesátiletí panu stavebnímu radovi E. Sychrovskému, op. 42 – mužský sbor;
Dva německé mužské sbory, op. 44 (Frühling, Blüthen – pro Lumír);
Dva slavnostní sbory, op. 45 (Lumíru ku čtyřicetiletí, Slovanské Besedě ku čtyřicetiletí) – mužské sbory;
Dem Kühner zum Abschied, op. 47 – mužský sbor pro čtyři druhé tenory;
Dva sbory, op. 52 (V té naší zahrádce, Andulinko) – mužské sbory, 1909;
Za právo své – pro dělnické jednoty vídeňské, op. 53 – mužský sbor;
Beatus vir (Blažen ten), op. 59 – úprava Nálady č. 8 z Nálady, dojmy a upomínky, op. 44 Zdeňka Fibicha pro soprán, sólové housle, sólový smíšený sbor a dvě lesní rohy;
Česká muzika – pro zpěvácký spolek pražských typografů, op. 67 – mužský sbor, 1912;
Žnečka, op. 86 – smíšený sbor;
Chrámové skladby
Introitus pro smíšený sbor a offertorium pro sólový baryton a varhany, op. 5;
Mše, op. 6 – pro smíšený sbor a varhany;
Ave Maria, op. 7 – pro smíšený sbor a capella;
Ave Maria, op. 12 – pro dva soprány a baryton s průvodem varhan;
Graduále pro soprán a baryton s průvodem varhan neb s orchestrem, op. 38;
Missa in F pro soli, smíšený sbor a orchestr, op. 48;
Antiphona Da Pacem in Domini pro mužský sbor a capella, op. 56;
Ave Maria pro soprán a varhany neb smyčcový orchestr a lesní rohy, op. 57;
Dvě Pange lingua pro smíšený sbor a capella nebo s průvodem orchestru, op. 66;
Requiem pro soli, smíšený sbor, orchestr a varhany, op. 68 – 1924;
Dvě vložky pro řeholní sliby, smíšené sbory a capella, op. 70;
Graduale Gloria et honore, op. 71 – pro smíšený sbor s průvodem žesťů, eventuálně varhany;
Dvě Pange Lingea, op. 72 – upraveno z Nálady, dojmy a upomínky, op. 44 Zdeňka Fibicha pro smíšený sbor a capella;
Pange Lingea, op. 73 – pro smíšený sbor a capella a sólistu;
Ecce sacerdos magna, op. 74 – pro smíšený sbor a capella nebo s varhany;
O salutaris hostia, op. 75 – upraveno z Nálady, dojmy a upomínky, op. 44 Zdeňka Fibicha pro soprán sólo, housle sólo, smíšený sbor, orchestr a varhany;
O salutaris hostia, op. 76 – pro alt sólo, smíšený sbor a varhany;
Beata es (Jsi blažený), op. 77 – pro dva soprány a alt sólo, housle sólo, smyčcový orchestr a dva lesní rohy;
Poem (Pax tecum), op. 78 – upraveno z Nálady, dojmy a upomínky, op. 44 Zdeňka Fibicha pro alt sólo, housle sólo, smíšený sbor, smyčcový orchestr a dva lesní rohy;
Benedicta et…, op. 79 – pro mezzosoprán sólo, smyčcový orchestr, dva lesní rohy a varhany;
Mše D dur pro soli, smíšený sbor, orchestr a varhany, op. 81 – 1929;
Te Deum pro soprán sólo, smíšený sbor, orchestr a varhany, op. 82 – 1930;
Mše c moll pro soli, smíšený sbor, plný smyčcový orchestr a varhany, op. 83 – 1931;
Mše fis moll, op. 84 – 1932;
Mše e moll – 1939.
Instrumentální skladby
Menuett, op. 2 – pro housle a klavír, totéž pro dvoje housle, klavír a harmonium;
Směs slovanských písní a tanců, op. 20 – pro houslový sbor, violu a klavír;
Dvě srbské národní písně pro troje housle a violu, op. 22;
Srbská fantasie pro houslový sbor, violu a klavír, op. 23;
Patnáct národních tanečků pro klavír nebo malý orchestr, op. 55;
Vzpomínání pro klavír sólo, op. 60 – vydal Mojmír Urbánek 1920;
Drahušce k narozeninám pro klavír sólo, op. 61;
Fuga na velikonoční Alleluja pro varhany sólo, op. 63 – 1920
