Jaromír Hnilička (11. února 1932 Bratislava, Slovensko, Československo – 7. prosince 2016 Brno, Morava, Česká republika) byl moravský trumpetista, hudební aranžér, skladatel, jazzový hudebník, hudební pedagog a od roku 1956 člen Orchestru Gustava Broma. Je vynálezcem hudebního nástroje hnilofonu, který byl představen v roce 1971.
Narodil se v Bratislavě českým rodičům. V osmi letech se začal učit hrát na harfu a souběžně docházel na hodiny klavíru. Hniličkovi se záhy stěhovali do Jičína a v roce 1945 do Kroměříže, kam byl převelen jeho otec, který byl v důsledku své služby u americké jednotky v Itálii o necelé tři roky později vězněn a týrán. Po maturitě na kroměřížském gymnáziu v roce 1951 (jeho spolužákem byl dramaturg Miloš Smetana) chtěl studovat elektrotechniku, což mu tehdejší režim neumožnil. Jediná škola, kde mohl udělat přijímací zkoušky, byla Konzervatoř v Bratislavě. Přijímačky na klavír absolvoval úspěšně, ale pro velký počet uchazečů na tento nástroj mu byla nabídnuta trubka. V Bratislavě začal téměř ihned účinkovat s malou instrumentální skupinou, vrcholem jeho raných muzikantských snah bylo účinkování ve Slovenské filharmonii. V roce 1956 nastoupil do Orchestru Gustava Broma.
Složil několik skladeb, které časem zlidověly nebo se staly velmi populárními – mj. je autorem hudby k písni Pozdrav astronautovi (známá jako Dobrý den, majore Gagarine). Jeho nejslavnější skladbou je Jazzová mše, kterou složil koncem 60. let.
Delší dobu učil na Letní jazzové dílně ve Frýdlantu.
