Josef Hüttel (18. července 1893 Mělník, Čechy, Rakousko-Uhersko – 6. července 1951 Plzeň, Čechy, Rakousko-Uhersko) byl český dirigent a hudební skladatel.
Život
Na Pražské konzervatoři vystudoval hru na housle u Štěpána Suchého, klavír u Rudolfa Černého a skladbu u Vítězslava Nováka. Po studiích v Praze odešel do Moskvy, kde pokračoval ve studiu skladby a kontrapunktu na moskevské konzervatoři u skladatele Sergeje Ivanoviče Tanějeva. V této době jeho tvorbu silně ovlivnilo přátelství s Alexandrem Nikolajevičem Skrjabinem.
V Moskvě zůstal a stal se korepetitorem carské baletní školy. Po bolševické revoluci odešel do Voroněže, kde působil jako dirigent státní opery, baletu a městského symfonického orchestru. Zde také uváděl své vlastní skladby.
V roce 1920 onemocněl a vrátil se do vlasti. Jelikož nemohl najít odpovídající angažmá odešel do Egypta, kde v Alexandrii působil jako klavírista a učitel hudby. V letech 1924–1926 se živil jako klavírista lázeňského orchestru v italském Meranu.
V roce 1926 se vrátil do Egypta. V roce 1929 zvítězil ve Washingtonu skladbou Divertissement grotesque pro dechový kvintet a klavír v soutěži o cenu E.S. Coolidgeové za nejlepší komorní dílo. Na základě tohoto úspěchu byl jmenován hlavním dirigentem alexandrijského filharmonického orchestru. S tímto tělesem absolvoval na 200 koncertů, na kterých uváděl často díla českých a ruských klasiků. Současně byl profesorem sborového zpěvu na francouzském lyceu v Alexandrii, členem Ústavu pro orientální hudbu v Káhiře a stálé komise pro studium arabské hudby při Ministerstvu osvěty.
V roce 1934 se stal dirigentem rozhlasového orchestru v Káhiře a ředitelem oddělení evropské hudby egyptského státního rozhlasu. Založil první egyptské smyčcové kvarteto, ve kterém ovšem hráli tři Češi a jeden Ital.
Po 2. světové válce se vzdal všech funkcí v Egyptě a vrátil se do Československa. Působil jako redaktor a archivář Československého rozhlasu v Plzni.
Dílo
Orchestrální skladby
Cagliostro (symfonická báseň, 1910)
Sifonietta (1923)
Images égyptienes (Obrazy z Kahýry, symfonická báseň, 1928)
Arlequinade (1930)
Amon Raa (symfonická báseň, 1931)
Symfonie g-mol (1935, získala cenu Smetanovy jubilejní nadace)
Egyptská rapsodie (symfonická báseň, 1937)
Berceuse Royale (symfonická báseň, 1939)
Malá suita pro komorní orchestr (1940)
Divertimento (1943, cena Palestinského symfonického orchestru)
Scénická hudba
Orlík (Edmond Rostand: L’Aiglon, 1915)
Salome (Oscar Wilde, 1915)
Azaidé (balet, 1916)
Komorní skladby
Smyčcový kvartet (1927)
Danse lente pro klavír (1929)
Chant nostalgique pro violoncello a klavír (přepracováno i pro violoncello s orchestrem, 1929)
Divertissement grotesque pro dechový kvintet a klavír (1929, cena za nejlepší komorní dílo ve Washingtonu)
Klavírní fantasie pro levou ruku (1948, poslední autorova skladba)
