Václav Karel Holan Rovenský (1644 v Rovensku pod Kamenicí, Čechy, České království (dnes Rovensko pod Troskami) – 27. února 1718 Rovensku pod Kamenicí, Čechy, České království (dnes Rovensko pod Troskami)) byl český hudební skladatel a varhaník, pracoval také jako učitel, kapelník a kameník.
Nejprve působil jako varhaník v rovenském kostele, poté v Turnově. Po nějakém čase utekl vrchnosti do Prahy, kde působil od roku 1671 jako varhaník a kapelník při kostele na Vyšehradě. Ani zde nezůstal natrvalo, navštívil Itálii a vrátil se do svého rodného kraje, kde žil nějakou dobu jako poustevník na Valdštejně, poté od roku 1704 v Rovensku, kde pracoval jako amatérský kameník.
Jeho největší příspěvek barokní hudbě bylo vytvoření kancionálu Capella regia musicalis – Kaple královská zpěvní vydaná v Praze roku 1693, kde část písní sám složil a napsal k nim text a část sebral.
Život
Zříceniny hradu Valdštejn
Václav Karel Holan Rovenský se narodil v Rovensku pod Troskami, v té době nazývané podle říčky pod Kamenicí na statku „Pod strání“ do rodiny nejspíše dosti zámožného rovenského rychtáře Jana Holana. Prvního vzdělání se mu dostalo od rektora Samuela Fidelia Kutnohorského a tamějšího varhaníka Václava Peregrina Turnovského. Další vzdělání se mu dostalo na gymnáziu při jičínské koleji.
Od roku 1662 začal v Rovensku vyučovat hudbu (uváděn jako ludi magister) a v roce 1664 se stal varhaníkem u rovenského kostela sv. Václava na Týně. Na přechodnou dobu se stal varhaníkem v Turnově, ale po čase se vrátil do Rovenska. Když odešel následně v roce 1668 z Rovenska do Prahy, již to byl útěk z moci vrchnosti. O tři roky později se mu podařilo získat místo kapelníka a varhaníka na vyšehradském kolegiátním kostele sv. Petra a Pavla. Někdy před rokem 1693 navštívil Řím, aby se seznámil s italskou hudbou. Na konci 90. let se vrátil na Turnovsko a našel si zde útočiště na opuštěném hradě Valdštejně jako poustevník.
Od roku 1704 se objevuje v Rovensku a pracoval jako kameník, dnes jsou známé jím vytesané sluneční hodiny a jiné kamenické prvky v rovenském kostele. Po své smrti byl v tomto kostele pohřben.
Dílo
Jeho skladatelské dílo se zaměřuje spíše na jednodušší líbeznou melodii než na složitější v baroku oblíbený kontrapunkt. Tiskem mu vyšly dvoje pašije. Jeho životní dílo je potom zpěvník Capella regia musicalis s předmluvou Jana Ignáce Dlouhoveského, obsahující jak Holanovy vlastní skladby, tak zejména sebrané písně jiného původu; autorství často nelze přesně určit. Pro toto dílo také sám vytvořil tři mědiryty, Narození Páně, Nejsvětější Trojice a Ukřižovaný.
Bibliografie
Pašije Ježíše Krista podle sepsání sv. Matouše, 1690
Pašije Ježíše Krista podle sepsání sv. Jana, 1692
Capella regia musicalis – Kaple královská zpěvní, 1693
