Vladimír Hirsch (* 3. července 1954 Benešov u Prahy, Čechy, Československo) je český hudební skladatel a instrumentalista (klávesové nástroje). Je autorem konceptu tzv. "integrované" hudební formy, spojující soudobou vážnou hudbu s hudbou dark-ambientní a industriální. Jeho kompoziční styl je charakterizován polymodální architektonikou a alchymistickou prací se zvukem, využívající především digitální techniky k rozšíření akčního potenciálu výrazových prostředků. Je či byl vedoucí osobností avantgardních projektů Aghiatrias, Skrol, Zygote, Subpop Squeeze a dalších. V letech 1986–1996 byl členem experimentální post-punkové formace Der Marabu.
Životopis a styl
Vladimír Hirsch se narodil Benešově, do 18 let žil v Ledči nad Sázavou a poté se přestěhoval do Prahy, kde dnes žije a tvoří. Komponuje od roku 1973, kdy jako klavírista a varhaník začínal drobnými romantickými a klasicistními skladbami pro tyto nástroje, velmi brzy však opouští tyto pokusy a po dlouhou dobu se věnuje pouze rockovým a jazzovým experimentům v rámci několika formací. Dlouho působil v pražské post-punkové skupině Der Marabu. Po jejím rozpadu založil v roce 1995 soubor Skrol a posléze i několik dalších paralelních projektů Aghiatrias, Zygote, Subpop Squeeze, Luminar Ax, ad.
Aniž by kdy dosud opustil činnost postavenou více či méně na rockových principech a představovanou uvedenými prokjekty a soubory, od roku 1987 se skladatel soustřeďuje též na sólovou produkci, která se kolem roku 2002 stává jeho hlavním programem. Jeho doménou se stává forma, kde klade důraz na využití potenciálu moderních výrazových prostředků a hledání specifických skladebných postupů. Byl postupně ovlivněn různými skladebnými technikami, především seriální, atonální, mikrotonální, polymodalitou, spektralismem a dalšími. Byl též částečně inspirován tradicemi slovanské klasické hudby 20. století, postupně však vytváří vlastní pracovní model jak v tónorodých principech, tak kompozici a instrumentaci s trvalou snahou o prolomení hranic mezi primárně hudebními a nehudebními prvky a rozšíření akčního potenciálu výrazových prostředků prostřednictvím moderních technologií. Využívá především digitální technikou vytvořené zvukové charakteristiky nástrojů z obsazení klasického orchestru spolu s širokou škálou rozmanitých zdrojů zvuku se snahou dosáhnout organického sepětí zdánlivě odlišných prvků do živého tvaru jejich alchymistickou transformací v homogenní, dále nedělitelnou substanci. Tento princip, nazývaný jím samým "integrovanou hudbou" představuje též metafyzicky ústřední myšlenku tvůrčího konceptu, který spočívá v kolizi a smíření dvou zdánlivě duchovně protilehlých světů uvnitř jedince.
Vladimír Hirsch pravidelně koncertuje jak doma, tak v zahraničí (včetně turné v USA, Německu, Velké Británii a Itálii, kde také publikuje. V roce 2010 byl vydán osmidiskový komplet stěžejních nahrávek jeho souborného díla italským vydavatelstvím Ars Benevola Mater pod názvem "The Assent to Paradoxon". V rámci několika projektů spolupracuje též se zahraničními umělci (Dawn Carlyle aka Dove Hermosa, Nadya Feir, Cecilia Bjärgö, Igor Vaganov, Alessandro Aru, Kenji Siratori, atd.). K jeho aktivitám patří i komponování scénické a filmové hudby.
Tvorba
Spektrum hudby Vladimíra Hirsche obsahuje jak experimentální projekty, tak skladby velmi přísného kompozičního řádu, téměř vždy však konceptuální povahy. "Jde o práci nekonformního individualisty, vykovavšího zcela originální estetickou formu, kde jednotícím prvkem je povýtce temná, emočně vypjatá, často až apokalyptická atmosféra skladeb, charakteristických svou metafyzičností, existenciální úzkostí a spiritualitou." (Stephen Ellis)
K jeho nejvýznamnějším pracím patří "Symfonie č. 4" s podtitulem "Snímání z kříže" a její revidovaná, živá verze s názvem "Graue Passion" (Šedé pašije), konceptuální dark ambientní alba "Underlying Scapes", "Exorcisms", "Invocationes" a "Scripta Soli", rozsáhlá ingresivní kompozice "Contemplatio per nexus", postindustriální mše "Missa Armata", kompozice pro klavíry, bicí nástroje a kombinované elektroakustické techniky "Endoanathymia", digitální symfonie "Axonal Transit", mikrotonální dark ambientní album "Epidemic Mind", výběr skladeb pro varhany a klavír "Selected Organ and Piano Works" a Koncert pro varhany č.2 "Horae".
Všechny z nich představují velmi propracované a autentické vyjádření jak vnitřního hodnotového střetu jedince, tak ilustraci jeho konfrontace s antropocentrickým modelem současné společnosti, s nímž nesouzní. Toto téma prolíná většinu skladatelovy práce. Jeho jméno je pro zasvěcence industriální a postindustriální scény synonymem pro velmi intenzivní hudbu, plnou sugestivní a bouřlivé atmosféry.Byl zařazen do Antologie ambientní hudby Oliviera Bernarda, The Complete Guide of Ambient Music a do encyklopedické publikace skladatelů současné světové hudby:
Vybrané skladby
Hirschova tvorba je reprezentována nejen činností jím vedených souborů, ale také rozsáhlou kolekcí sólových prací. Je autorem řady konceptuálních alb, několika symfonií, suit, koncertních a experimentálních skladeb, scénické hudby a mnoha drobnějších kompozic.
Synthetics – Themes, op. 17, album experimentálních kompozic elektronické hudby, 1987
Symphony no. 1 in E, Op. 20; symfonie pro dva syntezátory. 1988–9
The Ambits Of Material World; cyklus varhanních skladeb, 1990
7 Parts Of Desolation, op. 29; tematický klavírní cyklus, 1986–1991
Aion, op. 33; skladba pro varhany, vodní harfu a terénní zvukové záznamy, 1992
Simplicity Of Heresy, op. 37; suita pro integrovaný hudební soubor, 1996
Nenia, op. 40; experimentální varhanní kompozice, 1996
Musik für die Metamorphose, op. 45; scénická hudba pro divadelní přepis povídky Franze Kafky "Proměna", 1997
Symphony no. 2 „Defensa“, op. 47; symfonie pro synthezátory a digitální techniku, 1997
Concert industriel pour orgue, op. 49; koncert pro varhany, perkuse a integrovaný soubor, 1997–8, existující ve třech verzích (49a, b, c)
Casual Crime, op. 51; nově aranžované skladby pro jazzový kvartet 1977–1998
Symphony no. 3 „Brands Of Tyranny, op. 52; symfonie pro integrovaný orchestr, varhany, bicí nástroje a ženský vokál, 1998-9
Sense Geometry, op. 54; experimentální elektronicko-industriální kompozice, 1998
Dances & Marches, op. 57; suita pro varhany, klavír a integrovaný soubor, 1998
Exorcisms, op. 61; suita pro integrovaný soubor, 2000, přepracováno 2006
Trigonal Sonata, op. 62; sonáta pro dva klavíry a digitální techniku, 2000
Missa armata, op. 64; industriální mše pro integrovaný soubor, 1999–2004, později přepracovaná a přejmenovaná na "Cryptosynaxis"
Elegy, op. 65; experimentální skladba pro klavír a "gas-organ" (plynové varhany), 2000
Symphony no. 4, “Descent From The Cross (Snímání z kříže)”, op. 67; symfonie pro integrovaný orchestr, sóla a sbor na téma Dostojevského výkladu stejnojmenného obrazu Hanse Holbeina mladšího z oltářního cyklu "Šedé pašije" (Graue Passion); 2001
De regionibus liminis, op. 68, ambientně-industriální elektronické album, později přepracované a přejmenované na Underlying Scapes; 2003
Hermeneutic cycle", op. 70,cyklus skladeb pro klavír, bicí nástroje, integrovaný soubor a digitální techniku, 2004; přepracováno jako konceptuální album Endoanathymia, 2009–2010
Les scènes ardentes, op. 72; konceptuální album, album skladeb pro integrovanou elektroakustickou techniku, 2004
Nonterra, op. 73; konceptuální album, suita pro integrovanou techniku, 2005
Torment Of Naissance, op. 79, skladba pro integrovanou techniku, konceptuální album, 2007
Contemplatio per nexus, op. 77; dvouvětá kompozice pro integrovaný hudební soubor a sólový zpěv na téma, inspirovaná spisem "Teologia spiritualis mystica", zabývající se procesem transformace lidského vědomí v průběhu mystické kontemplace, 2008
Tobruk, op. 82, původně soundtrack, později tematické album, 2008
Epidemic Mind, op.81, experimentální elektronické (elektroakustické) album, 2008
Graue Passion, op. 67b, kompletně revidovaná verze 4.symfonie, 2009
Markéta, the daughter of Lazar, op. 85, scénická hudba pro divadelní hru podle novely Vladislava Vančury "Markéta Lazarová", 2009–2010
Lamiadae: Symmetric Variations, op.88, skladby pro 2 klavíry a integrovanou techniku 2011
Horae, op.90, skladba pro dvoje varhany, integrovaný soubor, hodinové stroje, terénní záznamy a digitální techniku, 2012
Craving Urania, op. 95, skladba pro integrované techniky, 2014
Do Not Let Us Perish (St.Wenceslaus), op. 96, skladba pro integrované techniky (variace na téma Svatováclavského chorálu, 2015
Scripta Soli, op. 91, konceptuální dark ambientní album v duchu tzv. "integrované konkrétní hudby", 2017
Diskografie
Synthetics – Themes, MC, D.M.R. 1987, (reedice CDr, CatchArrow Recordings 1999)
Organ Pieces, MC, D.M.R. 1991, (reedice CDr, CatchArrow Recordings 2001)
Cruci-Fiction (Der Marabu)”, MC, D,M,R,, 1994, (reedice CDr, CatchArrow Recordings 2000)
There´s No Human Triumph”, CDr, CatchArrow Recordings, 1996
AllOf Us Will Fall Away” (Der Marabu), CDr, CatchArrow Recordings, 1996
Casual Crime, CDr, CatchArrow Recordings, 1998
Martyria (Skrol), 10´´, Loki Foundation (Power & Steel), 1999
Heretical Antiphony (Skrol), CD, M.D.Propaganda, 1999
Dreams Of Awakening, CD, CatchArrow Recordings, 1999
Geometrie nevědomí (Zygote), CDr, CatchArrow Recordings, 2000
Insomnia Dei (Skrol), CD, RRRecords, 2001
Epidaemia Vanitatis (Aghiatrias), CD, Integrated Music Records, 2002
Symphony no.2 & 3, CDr, CatchArrow Recordings, 2003
Regions Of Limen (Aghiatrias), Epidemie Records, 2004
Fragments, thèmes et images scéniques, CDr, CatchArrow Recordings, 2005
Dances & Marches For The Orphan Age (Skrol), CD, Dagaz Music, 2005
Sense Geometry, CD, Ars Benevola Mater, 2006
Ethos (Aghiatrias), Epidemie Records, 2006
Torment Of Naissance, CDr, Integrated Music Records, 2007
Concert industriel pour orgue, CD, Ars Benevola Mater, 2007
Epidemic Mind, CDr, Integrated Music Records, 2008
Symphony No.4 Descent From The Cross, CD, Ars Benevola Mater, 2008
Tobruk, CDr, CatchArrow Recordings, 2008
Exorcisms, CD, Ars Benevola Mater, 2008
Nonterra, CD, Ars Benevola Mater, 2008
Les scènes ardentes, CD, Ars Benevola Mater, 2009
Contemplatio per nexus, CD, Ars Benevola Mater, 2009
New Laws, New Orders (Skrol), CD, Twilight Records, 2009
Graue Passion, CD, Ars Benevola Mater, 2009
Underlying Scapes, CD, Ars Benevola Mater, 2009
The Assent to Paradoxon, 8 CD, Ars Benevola Mater, 2010 (kolekce)
Cryptosynaxis, DVD, Integrated Music Records, 2010
Markéta, dcera Lazarova, CDr, Integrated Music Records, 2010
Endoanathymia, CDr, Integrated Music Records, 2011
Missa Armata . Invocationes, CD, Ars Benevola Mater, 2012
Epidemic Mind, Surrism-Phonoethics, digital, 2013
Selected Organ & Piano Works, Integrated Music Records / Surrism-Phonoethics; CDr,digital, 2013
Axonal Transit (Symphony No.5), Integrated Music Records; CD, 2014
Horae (Organ Concerto No.2), Surrism-Phonoethics; digital 2015
Introscan (Subpop Squeeze) , CatchArrow Recordings, digital, 2016
Anacreontics (Subpop Squeeze), E-Klageto (division of PsychKG), CD, 2017
Scripta Soli, Old Captain, CD, 2017
Ecstatic Arc, live, Integrated Music Records, digital, 2018
Eschaton (Skrol), Old Captain, CD, 2019
Ostatní aktivity
Vladimír Hirsch se zabývá též počítačová grafikou – kromě jiného je autorem designu všech svých sólových alb a drtivé většiny alb jím vedených projektů. V tomto směru často spolupracuje s českým uměleckým fotografem Janem Vávrou, představitelem tzv. neopiktorialismu, jehož práce se staly předlohou pro jednotný design kompletu Hirschových alb "The Assent to Paradoxon". Je také autorem řady článků a esejů nejen o hudbě a umění. Dlouhodobě se angažuje ve prospěch používání geografických názvů Česko a Czechia. Vladimír Hirsch vystudoval pražskou lékařskou fakultu Karlovy Univerzity a kratšími či delšími přestávkami lékařskou praxi dosud vykonává.
