Jaroslav Kvapil (21. dubna 1892 Fryšták, Morava, Rakousko-Uhersko – 18. února 1958 Brno, Morava, Československo) byl moravský klavírista, dirigent, hudební skladatel a pedagog.
Život
Studoval na gymnáziu v Olomouci. Současně byl fundatistou, tj. uživatelem fundace olomoucké katedrály. Zde byl žákem dómského varhaníka a skladatele Josefa Nešvery. Neúspěšně se pokusil o přijetí na Pražskou konzervatoř, ale byl přijat na brněnskou varhanní školu, kde v letech 1906–1909 studoval skladbu u Leoše Janáčka. Kromě toho studoval ještě hru na klavír a varhany, kontrapunkt a zpěv. Pokračoval na konzervatoři v Lipsku u Maxe Regera skladbu, Hanse Sitta dirigování a Roberta Teichmüllera hru na klavír.
Po návratu do Čech se stal dómským varhaníkem v Olomouci, učil na Varhanní škole v Brně a v hudební škole Žerotína a byl činný i jako klavírní virtuóz. V době 1. světové války bojoval na italské a ruské frontě. Po vzniku Československa učil opět na Varhanní škole v Brně a v roce 1919 byl jmenován profesorem klavíru na brněnské konzervatoři. Souběžně byl korepetitorem operního souboru a učil na hudební škole Filharmonického spolku Beseda brněnská. V roce 1920 se stal jejím ředitelem a v této funkce setrval až do roku 1946. Ve Filharmonickém spolku se stal sbormistrem a v široké spolupráci s divadelním orchestrem a sólisty uvedl na brněnská koncertní pódia vrcholné skladby světové oratorní a kantátové tvorby. Za své úspěchy byl v roce 1929 jmenován čestným členem České akademie věd a umění.
Nepřestal ani vystupovat jako klavírní virtuóz: Kromě samostatných koncertů spolupracoval s předními českými komorními soubory a na koncertech doprovázel i sólisty Národního divadla v Praze. Poslední veřejné vystoupení se konalo na počest jeho šedesátin v roce 1952.
Po osvobození byl profesorem skladby a vedoucím katedry skladby a hudební teorie na Janáčkově akademii múzických umění v Brně.
Rodinný život
Byl ženat s Ludmilou Kvapilovu, se kterou měl tři děti. V roce 1957 odešel do důchodu. Zemřel a je pohřben v Brně.
Dílo
Opera
Pohádka máje (podle Viléma Mrštíka, 1943)
Kantáty
Píseň o čase, který umírá (A. Suaréz, 1924)
Lví srdce (1931)
Italská (Milan Kundera, 1950)
Orchestrální skladby
4 symfonie
Nocturno d-moll (1911)
Thema con variazioni a fuga c-moll (1912)
Burleska pro komorní orchestr (1935)
Z těžkých dob, symfonické variace (1939)
Jubilejní slovanská ouvertura (1944)
Svítání, symfonická báseň (1948)
Dnes a zítra,symfonická předehra
Koncerty pro sólové nástroje s orchestrem
1. koncert pro housle a orchestr G-dur(1928)
Burleska pro flétnu a orchestr (1944)
Koncert pro hoboj a orchestr (1951)
2. koncert pro housle a orchestr G-dur(1952)
Koncert pro klavír a orchestr (1954)
Suita pro violu a komorní orchestr (1956)
Komorní hudba
4 sonáty pro housle
5 smyčcových kvartetů
Klavírní trio E-dur (1912)
Dvě skladby pro housle a klavír (1913)
Violoncellová sonáta e-moll (1913)
Klarinetový kvintet (1914)
Klavírní kvintet a-moll (1915)
Variace na vlastní téma pro trubku (1929)
Suita pro pozoun (1930)
Intimní obrázky pro housle a klavír (1934)
Dechový kvintet f-moll (1935)
2. dechový kvintet (1935)
Fantasie pro varhany e-moll (1935)
Houslová sonatina D-dur (1941)
Nonet (1944)
Pastorální suita pro klarinet a klavír (1944)
Kvartet pro flétnu, housle, violu a violoncello (1948)
3 skladby pro violoncello (1949)
Duo pro housle a violu (1949)
Commodo e giocoso pro violoncello a klavír (1951)
Suita pro violu a klavír (1955)
Klavírní skladby
Pět dětských skladeb (1906)
Sonáta g-moll (1910)
Písně prósy a poezie (1911)
Variace na vlastní téma (1914)
Údolím stesku a žalu (1912)
Sto slováckých písní pro klavír (1914)
Na sklonku mládí (1919)
Vánoce (1924)
Sonáta e-moll (1925)
Lví silou, variace (1932
V říši snů (1932)
Scherzo (1932)
Smutná píseň (1935)
Polka (1938)
Sonáta Des-dur (1946)
Fantasie ve formě variací (1952)
Sonatina (1956)
Písně
Cyklus Písní na slova Adolfa Heyduka a Antonína Sovy (1911)
Dva dvojzpěvy v národním tónu (1914)
Pět písní na slova Antonína Sovy (1918)
Písně pro nižší hlas (slova Jaroslava Vrchlického aj., 1918)
Déšť v samotě (1919)
Jarní noc (Otokar Březina, 1920)
Čtyři písně (1922)
Herbář pro baryton a orchestr (1933)
Písně pro vyšší hlas (1934)
Koleda (1934)
Tři písně pro tenor a klavír (1947)
Sbory
Ženské
Chvíle úsměvů a snů (1921)
Tři ženské sbory s klavírem (1927)
Heslo Besedy brněnské (1941)
Mužské
Stesk (1912)
Večerní tábor (Rudolf Medek, 1928)
Čtyři mužské sbory (1937)
Horské růže (Jiří Wolker, 1940)
Dělnická balada (1952)
Sbory na slova Petra Bezruče, (1953)
Smíšené
Noční nálady (1920)
Píseň veselé chudiny (1934)
