Julius Kalaš (pseudonymy: Luis Kassal, Cajus) (18. srpna 1902 Praha, Čechy, Rakousko-Uhersko – 12. května 1967 Praha, Čechy, Československo) byl český hudební skladatel, pedagog a klavírista.
Život
Vystudoval gymnázium v Praze a Pražskou konzervatoř. Byl žákem Jaroslava Křičky a Josefa Bohuslava Foerstra. Po dokončení studia na konzervatoři pokračoval na mistrovské škole u Josefa Suka. Souběžně studoval práva na Karlově univerzitě a v roce 1930 se stal doktorem práv. Až do roku 1948 pracoval jako úředník Zemského finančního ředitelství v Praze. Kromě toho působil jako dirigent a autor scénické hudby u divadla Na Slupi, Nového divadla Oldřicha Nového, Národního divadla a dalších pražských divadel.
V roce 1948 se stal profesorem na katedře Zvuk a hudba ve filmu Filmové fakulty Akademie múzických umění v Praze. V letech 1949–1950 byl děkanem a v letech 1950–1957 proděkanem Filmové fakulty. Současně působil jako funkcionář v různých hudebních organizacích (Ochranný svaz autorský, Dilia). Byl prvním předsedou Českého hudebního fondu i předsedou Syndikátu českých filmových umělců a techniků.
Byl autorem jak vážné hudby orchestrální a komorní, tak i hudby populární. Značnou část jeho díla tvoří operety a hudební komedie. Nejvíce však proslul jako skladatel filmové hudby. Podílel se rovněž na vzniku hudebního pěveckého souboru Kocourkovští učitelé. Byl jejich uměleckým vedoucím a klavíristou. Kocourkovští učitelé vystupovali v kabaretech, na koncertech, na zájezdech, v estrádách i ve filmu.
Pohřben je v Praze na Vyšehradském hřbitově [1]. Za své zásluhy získal v roce 1965 titul zasloužilý umělec.
Dílo
Opera
Nepokoření (libreto Miloš Václav Kratochvíl, 1960)
Balet
Slavnost v Coqueville op. 80 (podle Émila Zoly, 1955)
Vokální skladby
Balada o Krasnoarmějci Ivanovi. Mužský sbor, op. 3 (1924)
3 ženské sbory na slova Karla Tomana, op. 6 (1931)
Jménem Páně. Kantáta op. 33 (1939)
Kejklíř. Kantáta na slova Otakara Fischera, op. 37 (1939)
Jen dál! Kantáta na slova Jana Nerudy, op. 70 (1951);
Polka jede. Kantáta na slova Jana Nerudy, op. 72 (1952);
125 satyrických balad a písní pro pěvecké sexteto.
Skladby pro orchestr
Slavnostní ouvertura, op. 2 (1924)
Symfonie Domažlická, op. 4 (1927–28)
Ouvertura pro orchestr, op. 7 (1931)
Serenáda pro smyčce Es dur, op. 50 (1944)
Vzkříšení. Symfonická báseň, op. 51 (1945)
Koncert pro violoncello a orchestr (1949)
Koncert pro violu a orchestr, op. 69 (1950)
Fantazie pro violoncello a orchestr (1952)
Slavík a růže. Symfonická báseň pro flétnu a orchestr podle Oscara Wilda (1956)
Bubny míru. Symfonický obraz (1960)
Operety
Láska nezná hranice, op. 17 (1934)
Bílá paní, op. 42 (1941)
Komediant, op. 48 (1943)
Valašská nevěsta, op. 75 (1953)
Mlynářka z Granady, op. 78 (1954)
Dovolená z Andělem, op. 76 (1955)
Učitel tance (1969)
Komorní skladby
Smyčcový kvintet A-dur, op. 1 (1924)
2 skladby pro klavír (1925)
Moře. 3 skladby pro klavír (1925)
Kvartettino G-dur (1928)
Smyčcový kvartet f-moll (1942)
Arabesky pro klavír (1946)
Hudba k filmům
Fantom Morrisvillu, 1966
Král Králů, 1963
Mezi nebem a zemí, 1958
Páté kolo u vozu, 1957
Nejlepší člověk, 1954
Krejčovská povídka, 1953
Večery s Jindřichem Plachtou, 1953
Slovo dělá ženu, 1952
Nejlepší tip, 1951
Císařův pekař – Pekařův císař, 1951
Dnes o půl jedenácté, 1949
Pytlákova schovanka aneb Šlechetný milionář, 1949
Rodinné trampoty oficiála Tříšky, 1949
Vzbouření na vsi, 1949
Na dobré stopě, 1948
Parohy, 1947
Muži bez křídel, 1946
Velký případ, 1946
13. revír, 1946
Čtrnáctý u stolu, 1943
Baron Prášil, 1940
Katakomby, 1940
Panna, 1940
Vandiny trampoty, 1938
Advokátka Věra, 1937
Děvče za výkladem, 1937
Lidé na kře, 1937
Jízdní hlídka, 1936
Komediantská princezna, 1936
Švadlenka, 1936
Velbloud uchem jehly, 1936
Tři muži na silnici (slečnu nepočítaje), 1935
U nás v Kocourkově, 1934
Dům na předměstí, 1933
Obrácení Ferdyše Pištory, 1931
