Rudolf Kubín (10. ledna 1909 Ostrava, Morava, Rakousko-Uhersko – 11. ledna 1973 Ostrava, Morava, Československo) byl moravský violoncellista, hudební skladatel a rozhlasový režisér.
Život
Jeho otec byl kavárenský hudebník a kontrabasista orchestru ostravské německé opery orientované především na klasickou i novější operetu. Poznal tak rozdílná hudební prostředí včetně hornického folklóru. První skladatelské pokusy byly poplatné tehdejší populární hudbě. Jeho prvními učiteli byli všestranný hudebník Karel Patočka a violoncellista divadelního orchestru Josef Pozdina. U něj se učil se hře na violoncello a na tento nástroj také hrál v amatérském Orchestrálního sdružení ve Vítkovicích. V roce 1924 vstoupil na Pražskou konzervatoř, kde studoval hru na violoncello u Julia Junka a skladbu u Aloise Háby. Na studium si přivydělával účinkováním v pražských biografech a kavárnách. Pod Hábovým vedením vytvořil Kubín několik klavírních a komorních skladeb ve čtvrttónovém systému. Na konci roku 1927 studia předčasně ukončil a stal se violoncellistou Pražského rozhlasového orchestru, řízeného skladatelem Otakarem Jeremiášem. V době svého působení v rozhlasovém orchestru zkomponoval první českou rozhlasovou operu Letní noc na libreto Miloše Kareše.
V roce 1935 se vrátil do rodného města a stal se violoncellistou a příležitostným dirigentem Ostravského rozhlasového orchestru. Pracoval i jako rozhlasový hudební režisér. V době 2. světové války se stal jedním z nejvýraznějších ostravských skladatelů. Získal uznání nejen u odborné kritiky (především za Koncert pro klarinet a orchestr (1940) a Moravskou rapsodii pro orchestr s citací svatováclavského chorálu), ale i u prostého publika svou operetou Děvčátko z kolonie (premiéra 22. března 1942). Využil v ní znalosti hornického folklóru, přenesl se přes obvyklé operetní banality a optimistickým dějem a radostnou hudbou tak pomáhal překonávat těžkosti válečné doby.
V poválečné době se dal plně do služeb tehdejší orientace na radostnou hudbu masových písní a oslavných kantát. Byl uměleckým vedoucím Hornického uměleckého souboru a zkomponoval řadu hornických písní a dobových častušek. Stal se předsedou Krajské pobočky Svazu československých skladatelů v Ostravě. V této funkci vykonal mnoho záslužné práce. Sama pobočka se stala skutečným hudebním centrem severní Moravy a Slezska. Zasadil se o vznik Vyšší hudebně-pedagogické školy pro přípravu učitelek a učitelů hudebních škol v Ostravě a podílel se na vzniku Ostravského symfonického orchestru.
Za svůj život zkomponoval na 300 skladeb. Úplný seznam díla lze nalézt v díle Vladimíra Gregora: Rudolf Kubín. Obraz života a díla. (Ostrava: Profil, 1975).
Dílo (výběr)
Jevištní a rozhlasová díla
Letní noc. Rozhlasová opera na libreto M. Kareše, 1931
Zasnoubení na paloučku. Opereta na libreto F. Lašeka, 1933
Cirkus života. Opereta o 3 jednáních na libreto M. Kareše, 1933
Děvčátko z kolonie. Hornická opereta na libreto V. Rumla a V. Poláčka, 1942
Naši furianti. Opera podle Ladislava Stroupežnického (libreto L. Pohl), 1943
Pasekáři. Lidová zpěvohra podle Františka Sokola-Tůmy, 1951
Heva. Valašská opereta podle Františka Sokola-Tůmy, 1964
Orchestrální skladby
Prolog. Předehra pro orchestr, 1929
Česká píseň a tanec pro orchestr, 1932
Symfonieta pro velký orchestr a varhany, 1936
Koncertantní symfonie pro 4 lesní rohy a smyčcový orchestr, 1937
Koncert pro pozoun a orchestr, 1937–37, klavírní. výtah Panton, 1970
Koncert pro klarinet a orchestr, 1940
Koncert pro housle a orchestr č. 1, 1941
Moravská rapsódie pro orchestr, 1943
Květen. Předehra pro orchestr, 1945
Koncert pro akordeon a malý instrumentální soubor, 1951
Ostrava. Cyklus symfonických básní (Osvobozená Ostrava, Maryčka Magdónova, Ostrava budující, V Beskydách, Ocelové srdce), 1952
Julius Fučík, dramatická předehra, 1953
Skanderbeg. Předehra k zamýšlené opeře, 1960
Koncert pro housle a orchestr č. 2, 1960
Koncert pro violoncello a orchestr, 1960
Symfonie – Reminiscence, 1968
Koncertantní symfonie pro violoncello a orchestr, 1969
Ostravské variace. Symfonická báseň, 1971
Radhošť. Ouvertura pro orchestr, 1971
Komorní skladby
Skladba pro violoncello a klavír, 1920
Klavírní trio, 1922
Suita pro čtvrttónový klavír, op. 1, 1925
Fantazie pro čtvrttónový klavír, op. 2, 1925
Smyčcový kvartet č. 1, 1925–26
Pět skladeb pro čtvrttónové violoncello a klavír, 1926
Dvě improvizace pro klavír, 1926
Suita pro čtvrttónový klavír, op. 3, 1927
Fantazie pro čtvrttónový klavír, op. 4, 1927
Fantazie pro čtvrttónový klarinet a klavír, op. 5, 1927
Malá suita pro klavír, 1927
Stříbrná svatba. Suita pro klavír, 1928
Ballada pro 4 violoncella, 1932
Scherzo pro dva klarinety a klavír, 1932
Dolorosa (Méditation) pro 4 violoncella (také pro smyčce nebo varhany sólo), 1932
Jazzety pro klavír sólo (Tobogan, Automat, Tingl-tangl, Oceán), 1940
Nonet (věnováno Českému nonetu), 1944
Valašský rok. Cyklus klavírních skladeb (Podzim, Léto, Moderato, Grave), 1956
Concertino pro kontrabas a oktet, 1968
Dvě improvizace pro violoncello, harfu a varhany, 1968
Malá suita pro violoncello sólo, 1970
Malé trio pro housle, violu a violoncello, 1971
Concertino pro smyčcový kvartet, 1971
Vokální skladby
První májová noc. Kantáta, 1928
Ostrava. Píseň pro baryton a klavír (orchestr) na slova Petra Bezruče, 1932
Slzy a úsměvy. Dětský sbor s malým orchestrem nebo čtyřručním klavírem na slova lidové poezie, 1935
O přírodě a lásce. Kantáta na valašské lidové nápěvy a texty pro sólový sextet a orchestr, 1935
Úsměv. Mužský sbor na text V. Hanouska (věnováno PSMU), 1935
Jáma Pokrok. Hornická kantáta na slova A. Vojkůvky pro baryton, recitační chór, vypravěče a instrumentální oktet, 1937
Píseň o domovině. Kantáta na slova Vojtěcha Martínka, 1938
Píseň na cestu. Mužský sbor na slova Františka Branislava, 1949
Ze tmy na světlo. Malá kantáta na slova Viléma Závady, 1949
Trojanovské pěsničky pro soprán a klavír na lidové texty ze sbírek A. Šablaturové a M. Strnadelové, 1956
Zpěvy anglických havířů pro baryton, alt a klavír, 1957
Stojí za to žít. (Cyklus písní pro tenor a klavír (orchestr) na slova E. F. Buriana, 1958)
Zpěvy albánského lidu. Cyklus 7 písní z Albánie, 1958
Radhošť v lidové poezii. Valašské lidové písně pro střední hlas a malý orchestr, 1960
Stonava. Mužský sbor na slova L. Jambora, 1961–62
Perly slezské pro zpěv a klavír (upraveno též pro klavír sólo), 1964
Tři písně na verše Petra Bezruče pro zpěv a klavír (nebo smyčce s harfou), 1971
Český ráj pro zpěv a klavír (nebo smyčce s harfou) na slova Jaroslava Seiferta, 1971
Pět těšínských písní pro zpěv a klavír, 1971.
Filmová hudba
Dispečer (TV seriál, 1971)
Modrý den (1953)
Portáši (1947)
Mámino srdce (1933)
Spejblovo filmové opojení (1931)
Kromě toho zkomponoval 4 melodramy (Vánoční smír, Všichni svatí tancovali, Komuna žije, Pozdrav do Frenštátu), scénickou hudbu k sedmi rozhlasovým inscenacím, přes 60 skladeb pro estrádní a dechové orchestry a přes 50 budovatelských písní, častušek a úprav lidových písní.
