Rudolf Kubín

Rudolf Kubín (10. ledna 1909 Ostrava, Morava, Rakousko-Uhersko – 11. ledna 1973 Ostrava, Morava, Československo) byl moravský violoncellista, hudební skladatel a rozhlasový režisér.

Život

Jeho otec byl kavárenský hudebník a kontrabasista orchestru ostravské německé opery orientované především na klasickou i novější operetu. Poznal tak rozdílná hudební prostředí včetně hornického folklóru. První skladatelské pokusy byly poplatné tehdejší populární hudbě. Jeho prvními učiteli byli všestranný hudebník Karel Patočka a violoncellista divadelního orchestru Josef Pozdina. U něj se učil se hře na violoncello a na tento nástroj také hrál v amatérském Orchestrálního sdružení ve Vítkovicích. V roce 1924 vstoupil na Pražskou konzervatoř, kde studoval hru na violoncello u Julia Junka a skladbu u Aloise Háby. Na studium si přivydělával účinkováním v pražských biografech a kavárnách. Pod Hábovým vedením vytvořil Kubín několik klavírních a komorních skladeb ve čtvrttónovém systému. Na konci roku 1927 studia předčasně ukončil a stal se violoncellistou Pražského rozhlasového orchestru, řízeného skladatelem Otakarem Jeremiášem. V době svého působení v rozhlasovém orchestru zkomponoval první českou rozhlasovou operu Letní noc na libreto Miloše Kareše.

V roce 1935 se vrátil do rodného města a stal se violoncellistou a příležitostným dirigentem Ostravského rozhlasového orchestru. Pracoval i jako rozhlasový hudební režisér. V době 2. světové války se stal jedním z nejvýraznějších ostravských skladatelů. Získal uznání nejen u odborné kritiky (především za Koncert pro klarinet a orchestr (1940) a Moravskou rapsodii pro orchestr s citací svatováclavského chorálu), ale i u prostého publika svou operetou Děvčátko z kolonie (premiéra 22. března 1942). Využil v ní znalosti hornického folklóru, přenesl se přes obvyklé operetní banality a optimistickým dějem a radostnou hudbou tak pomáhal překonávat těžkosti válečné doby.

V poválečné době se dal plně do služeb tehdejší orientace na radostnou hudbu masových písní a oslavných kantát. Byl uměleckým vedoucím Hornického uměleckého souboru a zkomponoval řadu hornických písní a dobových častušek. Stal se předsedou Krajské pobočky Svazu československých skladatelů v Ostravě. V této funkci vykonal mnoho záslužné práce. Sama pobočka se stala skutečným hudebním centrem severní Moravy a Slezska. Zasadil se o vznik Vyšší hudebně-pedagogické školy pro přípravu učitelek a učitelů hudebních škol v Ostravě a podílel se na vzniku Ostravského symfonického orchestru.

Za svůj život zkomponoval na 300 skladeb. Úplný seznam díla lze nalézt v díle Vladimíra Gregora: Rudolf Kubín. Obraz života a díla. (Ostrava: Profil, 1975).

Dílo (výběr)

Jevištní a rozhlasová díla

    Letní noc. Rozhlasová opera na libreto M. Kareše, 1931
    Zasnoubení na paloučku. Opereta na libreto F. Lašeka, 1933
    Cirkus života. Opereta o 3 jednáních na libreto M. Kareše, 1933
    Děvčátko z kolonie. Hornická opereta na libreto V. Rumla a V. Poláčka, 1942
    Naši furianti. Opera podle Ladislava Stroupežnického (libreto L. Pohl), 1943
    Pasekáři. Lidová zpěvohra podle Františka Sokola-Tůmy, 1951
    Heva. Valašská opereta podle Františka Sokola-Tůmy, 1964

Orchestrální skladby

    Prolog. Předehra pro orchestr, 1929
    Česká píseň a tanec pro orchestr, 1932
    Symfonieta pro velký orchestr a varhany, 1936
    Koncertantní symfonie pro 4 lesní rohy a smyčcový orchestr, 1937
    Koncert pro pozoun a orchestr, 1937–37, klavírní. výtah Panton, 1970
    Koncert pro klarinet a orchestr, 1940
    Koncert pro housle a orchestr č. 1, 1941
    Moravská rapsódie pro orchestr, 1943
    Květen. Předehra pro orchestr, 1945
    Koncert pro akordeon a malý instrumentální soubor, 1951
    Ostrava. Cyklus symfonických básní (Osvobozená Ostrava, Maryčka Magdónova, Ostrava budující, V Beskydách, Ocelové srdce), 1952
    Julius Fučík, dramatická předehra, 1953
    Skanderbeg. Předehra k zamýšlené opeře, 1960
    Koncert pro housle a orchestr č. 2, 1960
    Koncert pro violoncello a orchestr, 1960
    Symfonie – Reminiscence, 1968
    Koncertantní symfonie pro violoncello a orchestr, 1969
    Ostravské variace. Symfonická báseň, 1971
    Radhošť. Ouvertura pro orchestr, 1971

Komorní skladby

    Skladba pro violoncello a klavír, 1920
    Klavírní trio, 1922
    Suita pro čtvrttónový klavír, op. 1, 1925
    Fantazie pro čtvrttónový klavír, op. 2, 1925
    Smyčcový kvartet č. 1, 1925–26
    Pět skladeb pro čtvrttónové violoncello a klavír, 1926
    Dvě improvizace pro klavír, 1926
    Suita pro čtvrttónový klavír, op. 3, 1927
    Fantazie pro čtvrttónový klavír, op. 4, 1927
    Fantazie pro čtvrttónový klarinet a klavír, op. 5, 1927
    Malá suita pro klavír, 1927
    Stříbrná svatba. Suita pro klavír, 1928
    Ballada pro 4 violoncella, 1932
    Scherzo pro dva klarinety a klavír, 1932
    Dolorosa (Méditation) pro 4 violoncella (také pro smyčce nebo varhany sólo), 1932
    Jazzety pro klavír sólo (Tobogan, Automat, Tingl-tangl, Oceán), 1940
    Nonet (věnováno Českému nonetu), 1944
    Valašský rok. Cyklus klavírních skladeb (Podzim, Léto, Moderato, Grave), 1956
    Concertino pro kontrabas a oktet, 1968
    Dvě improvizace pro violoncello, harfu a varhany, 1968
    Malá suita pro violoncello sólo, 1970
    Malé trio pro housle, violu a violoncello, 1971
    Concertino pro smyčcový kvartet, 1971

Vokální skladby

    První májová noc. Kantáta, 1928
    Ostrava. Píseň pro baryton a klavír (orchestr) na slova Petra Bezruče, 1932
    Slzy a úsměvy. Dětský sbor s malým orchestrem nebo čtyřručním klavírem na slova lidové poezie, 1935
    O přírodě a lásce. Kantáta na valašské lidové nápěvy a texty pro sólový sextet a orchestr, 1935
    Úsměv. Mužský sbor na text V. Hanouska (věnováno PSMU), 1935
    Jáma Pokrok. Hornická kantáta na slova A. Vojkůvky pro baryton, recitační chór, vypravěče a instrumentální oktet, 1937
    Píseň o domovině. Kantáta na slova Vojtěcha Martínka, 1938
    Píseň na cestu. Mužský sbor na slova Františka Branislava, 1949
    Ze tmy na světlo. Malá kantáta na slova Viléma Závady, 1949
    Trojanovské pěsničky pro soprán a klavír na lidové texty ze sbírek A. Šablaturové a M. Strnadelové, 1956
    Zpěvy anglických havířů pro baryton, alt a klavír, 1957
    Stojí za to žít. (Cyklus písní pro tenor a klavír (orchestr) na slova E. F. Buriana, 1958)
    Zpěvy albánského lidu. Cyklus 7 písní z Albánie, 1958
    Radhošť v lidové poezii. Valašské lidové písně pro střední hlas a malý orchestr, 1960
    Stonava. Mužský sbor na slova L. Jambora, 1961–62
    Perly slezské pro zpěv a klavír (upraveno též pro klavír sólo), 1964
    Tři písně na verše Petra Bezruče pro zpěv a klavír (nebo smyčce s harfou), 1971
    Český ráj pro zpěv a klavír (nebo smyčce s harfou) na slova Jaroslava Seiferta, 1971
    Pět těšínských písní pro zpěv a klavír, 1971.

Filmová hudba

    Dispečer (TV seriál, 1971)
    Modrý den (1953)
    Portáši (1947)
    Mámino srdce (1933)
    Spejblovo filmové opojení (1931)

Kromě toho zkomponoval 4 melodramy (Vánoční smír, Všichni svatí tancovali, Komuna žije, Pozdrav do Frenštátu), scénickou hudbu k sedmi rozhlasovým inscenacím, přes 60 skladeb pro estrádní a dechové orchestry a přes 50 budovatelských písní, častušek a úprav lidových písní.