František Adam Jan de Paula rytíř von Míča, (Mitza, Mitscha nebo Mischa), (11. ledna 1746 Jaroměřice nad Rokytnou, Morava, Markrabství moravské – 19. března 1811 Vídeň, Dolní Rakousy, Rakouské císařství) byl císařský státní úředník a moravský hudební skladatel.
Život
Pocházel z muzikantského rodu Míčů. Jeho strýcem byl jiný významný český hudebník František Antonín Míča (uváděný někdy též jako František Václav Míča). Další členové rodu působili jako výkonní umělci v řadě dvorních kapel.
Otec Františka, Karel, byl jmenován císařským dveřníkem ve Vídni, takže František opustil Jaroměřice již v dětství. Ve Vídni vystudoval práva (1787) a byl jmenován úředníkem české dvorské kanceláře a sekretářem místodržitelství ve Štýrském Hradci (Graz). Postupně sloužil jako císařský a královský úředník v Brucku nad Murou, Krakově, Sandoměři, Kielcích, Lvově a Bukovině. Kariéru dovršil jako zemský prezident ve Lvově. Po vpádu polských vojsk byl vězněn v Lublině. S podlomeným zdravím odešel v roce 1788 do výslužby. Zemřel 19. března 1811 ve Vídni.
Dílo
František Adam Míča se zabýval hudbou spíše amatérsky, přesto si vysloužil pozornost Wolfganga Amadea Mozarta, který ho vysoce ocenil. Jeho četné symfonie a komorní skladby se vyznačují radostným optimismem v mozartovském duchu.
Vokální skladby
Bernardon, die Gouvernante – opera – 1761
Adrast und Isidore, oder die Nachtmusik – opera – 1781
Davidův padesátý žalm – oratorium – posth. 1813
Studentská kasace – serenáda
Orchestrální skladby
27 symfonií
4 houslové koncerty
50 skladeb tanečních
Concertina notturna
Komorní hudba
8 smyčcových kvartet
6 kvartet pro flétnu a smyčce
6 nokturen pro smyčce a lesní rohy
4 sonáty pro harfu
další příležitostné skladby
