František Michálek (10. března 1895 Komiža, Chorvatsko, Rakousko-Uhersko – 18. listopadu 1951 Brno, Morava, Československo) byl český a moravský varhaník a hudební skladatel.
Život
Narodil se na ostrově Vis v Dalmácii, kde byl jeho otec varhaníkem a ředitelem Městské hudební školy. Jako pedagog byl velice úspěšný a publikoval řadu škol pro různé hudební nástroje (kontrabas, violoncello, viola, trombón, tuba, trubka, fagot aj.) i Univerzální školu pro všechny dechové nástroje. Ze svého povolání varhaníka se věnoval i chrámové hudbě a pro potřeby svého kostela sestavil český kancionál. Syn tak vyrůstal v hudebním prostředí a od dětství hrál na klavír a na varhany.
V roce 1901 se rodina vrátila do Čech a František byl přijat na Pražskou konzervatoř. Studoval u Josefa Kličky a Karla Steckera. V roce 1915 absolvoval mistrovský kurz skladby u Vítězslava Nováka.
Stal se ředitelem kůru v Pardubicích. V Pardubicích působil i jako varhaník v krematoriu a jako sbormistr pěveckého spolku Suk. Po založení Městské hudební školy se stal jejím ředitelem. Vyučoval hře na klavír, varhany a harmonii. Krátce řídil rovněž Pardubickou filharmonii.
V roce 1935 byl jmenován řádným profesorem varhanní hry na brněnské konzervatoři. Dále působil jako koncertní varhaník. Ve spolupráci s brněnským rozhlasem uskutečnil na 60 rozhlasových koncertů. Byl oblíbený jako pohotový improvizátor.
Za okupace pracoval jako inspektor soukromých hudebních škol a jako člen (později i předseda) zkušební komise. V roce 1946 byl jmenován profesorem Janáčkovy akademie múzických umění v Brně a v roce 1948 se habilitoval docentem.
Byl známý i jako varhanář. Již během svého působení v pardubickém krematoriu inicioval postavení nového nástroje a navrhl jeho dispozici. Později navrhl řadu varhan a úspěšně řešil problémy varhan jak z technického, tak i uměleckého hlediska. Mezi dochované varhany v jeho pojetí patří např. nástroje v Židlochovicích, v Brně-Králově-Poli, v Uherském Hradišti nebo v kostele na Vranově u Brna. Navrhl rovněž varhany pro Janáčkovu Akademii v Brně a pro Husův sbor. Spolupracoval s generálním ředitelstvím varhanářské firmy v Krnově. Řídil i stavbu moderních varhan na Stadiónu v Brně. Z oboru varhanářství připravoval i praktické učebnice, nestačil je však dokončit.
Dílo
Klavírní skladby
2 suity pro klavír (1913, 1932)
Trios petitts morceaux (1928)
Drobné klavírní skladby (1934)
Varhanní skladby
Fantasie D-dur (1914)
Fugy (1917)
Partita na chorál Všichni věrní křesťané (1949)
Introdukce a passacaglia (1948)
Chorálové předehry (1951)
Komorní skladby
Serenáda pro smyčcový orchestr (1914)
Adagio pro housle a varhany (1937)
Passacaglia a fuga pro smyčcový kvartet a varhany (1937)
Sbory
Ctibor (mužský sbor na slova Jána Botta, 1923)
Novoročná (1922)
Husitská (1922)
Pozdrav (1932)
Náš erb (slova Josef Václav Sládek, 1932)
Chrámové skladby
Missa Scti. Francisci
Mše ke cti sv. Václava
Ave Maria pro soprán a varhany (1931)
Svatý Václave pro soprán, mužský sbor a varhany (1952)
6 Pange lingua v církevních tóninách (1949)
Scénická hudba
Mrtvá nevěsta (melodram na slova Jana Nerudy, 1912)
Pan Johanes (hudba k divadelní hře Aloise Jiráska, 1922)
Upravoval a redigoval Zpěvy moravských kopaničářů a 20 svazků varhanních skladeb starých českých mistrů.
