Jan Malát (16. červen 1843 Starý Bydžov, Čechy, Rakouské císařství – 2. prosinec 1915 Praha, Čechy, Rakousko-Uhersko) byl hudební skladatel, pedagog a teoretik, sběratel a upravovatel lidových písní.
Život
Vystudoval varhanní školu v Praze a svou hudební a učitelskou dráhu začínal v Novém Bydžově. Sepsal teoretickou i praktickou školu hry na housle a klavír. Po dokončení varhanické školy v Praze se Jan Malát vrátil zpět na Novobydžovsko. Na Chlapecké hlavní škole v Novém Bydžově učil v letech 1863 až 1866. Zpíval v místním pěveckém spolku, hrál na koncertech na klavír i housle.
„V Novém Bydžově mě měli rádi, vážili si mne jako učitele a hudebníka,“ píše Malát, „a přec jsem koncem ledna 1866 opustil dosavadní místo, abych nastoupil jako definitivní učitel při dívčí hlavní škole v Hořicích.“ Malát po třech letech Nový Bydžov opustil. Téměř desetileté působení v Hořicích bylo plné tvůrčích sil. Jako jedna z prvních skladeb tohoto období byla ouverturu pro malý orchestr. Pro hořické ochotníky píše scénickou hudbu k Tylovým Kutnohorským havířům a dále píše sbory, písně a skladby pro klavír. Po osmi letech v Hořicích se oženil s Aninkou Petrovou. Roku 1876 se Malátovi trvale usadili v Praze na Smíchově.
Dílo
Orchestrální skladby
Ouvertura (1868)
Maličkosti I. – III. (1884)
Kvítí z luhů českých (1887)
Furiant (1888)
Čtveračiví (1888)
Mazurka a polka (1890)
Výstavní pochod (1891)
Vzpomínka na Prahu (1891)
Nocturno, Píseň beze slov, Vltavky
Slavnostní pochod pro Národopisnou výstavu (1895)
Obkročák (1895)
Čtverylka (1895)
Slovanský tanec F-dur (1902)
Děvy slovanské (1913)
Scénická díla
Sedláci u Chlumce (nedokončený pokus z mládí)
Hra s jesličkami v posvátném čase vánočním (1885)
U jesliček (1887–1888)
Hry Matěje Kopeckého (1893–1895)
Jan Malát napsal i několik oper:
Svatojanská pouť (1896, zničena)
Slavnost sv. Floriána (jednoaktovka, premiéra v Národním divadle 30. června 1899 pod názvem „Stáňa“)[1]
Staří blázni, která měla premiéru (pod názvem „Veselé námluvy“) v Městském divadle Královských Vinohradů 12. ledna 1908. K oběma posledním operám napsal libreto Karel Kádner na náměty humoresek Josefa Štolby.[2]
Rarášek (podle Ladislava Stroupežnického, nedokončeno)
Pedagogická díla
Theoreticko-praktická škola na piano (s J. Maškem, 1880–1885)
Theoreticko-praktická škola pro housle (14 sešitů a 9 sešitů duet)
Velká theoreticko-praktická škola klavírní (27 sešitů, se Zdeňkem Fibichem)
Theoreticko-praktická škola na harmonium (1884–1887)
Theoreticko-praktická škola na flétnu (1888–1889)
Praktická škola hry na housle (10 sešitů, 1891–1892)
Nová praktická škola hry na housle (13 sešitů, 1893–1896)
Zpěvník pro školy obecné a měšťanské I. – VI. (1895)
Písně pro školu a dům
Český národní poklad (rozsáhlá sbírka lidových písní s klavírním doprovodem)
Kromě toho je autorem velkého množství písní, sborů a komorních skladeb pro housle, klavír a harmonium.
Památka
Po Janu Malátovi byla pojmenována ulice v Praze na Smíchově.
