Ottokar Eugen Nováček (13. května 1866 Bela Crkva (maďarsky: Fehertemplom), Vojvodina, Rakouské císařství (dnes Srbsko) – 3. února 1900 New York, Spojené státy americké) byl houslista, violista a skladatel českého původu.
Život
Byl synem českého dirigenta a hudebního pedagoga Martina Josefa Nováčka. Studoval hudbu u svého otce a poté v letech 1880 až 1883 ve Vídni u Jakoba Donta a následně na konzervatoři v Lipsku. V roce 1885 zde získal Mendelssohnovu cenu. Hrál v lipském Gewandhausorchester, potom druhé housle a později violu v Brodsky Quartet. Později se přestěhoval do USA, kde se stal členem Bostonského symfonického orchestru (1891) a později vedoucím skupiny viol v Damrosch Orchestra v New Yorku (1892 až 1893).
V roce 1899 ukončil ze zdravotních důvodů aktivní hraní a soustředil se na komponování. Jeho patrně nejznámějším dílem je capriccio pro housle a klavír „Perpetuum mobile“ (Perpetual Motion) z cyklu 8 koncertních capriccií, opus 5. Jeho klavírní koncert při premiéře provedl Ferruccio Busoni).
Jeho tři bratři: Rudolf Nováček, Karl Nováček a Victor Nováček byli rovněž známými hudebníky.
Dílo
Osm koncertních capriccií pro housle a klavír
Bulharské tance pro housle a klavír
Suita F-dur pro housle a klavír
Koncert pro klavír a orchestr op. 8
1. smyčcový kvartet e-moll
2. smyčcový kvartet Es-dur
3. smyčcový kvartet C-dur
Šest písní na slova L. N. Tolstého
