Rudolf Maria Mandé, také Mandée (12. ledna 1904 Praha, Čechy, Rakousko-Uhersko – 12. srpna 1964 Kladno, Čechy, Československo), byl český dirigent a hudební skladatel.
Život
Pocházel z herecké rodiny. Otec byl hercem a tajemníkem Neues Deutsches Theater v Praze a matka, za svobodna Buriánová, byla příbuznou Karla a Emila Burianových. Po maturitě na gymnáziu studoval hudební vědu na Karlově univerzitě. Hru na klavír studoval v soukromé hudební škole Adolfa Mikeše a dirigování na Pražské konzervatoři u Rudolfa Karla, Pavla Dědečka a Otakara Ostrčila. Své hudební vzdělání ještě rozšířil na Německé akademii hudby v Praze a na Akademii hudby ve Vídni.
V roce 1928 se stal korepetitorem a dirigentem Národního divadla a v roce 1938 dirigentem orchestru a hudebním referentem Československého rozhlasu. Léta 1943–1945 strávil v nacistickém vězení. Po osvobození v roce 1945 se věnoval výhradně skladatelské tvorbě. Působil rovněž jako vyhledávaný klavírní doprovazeč zpěváků i instrumentalistů. V letech 1957–1962 byl hlavním dirigentem orchestru Městského divadla v Kladně. V roce 1962 odešel do důchodu.
Z jeho díla je nejznámější scénická a filmová hudba. Pro Národní divadlo zkomponoval mimo jiné scénickou hudbu k inscenacím William Shakespeare: Kupec benátský (1931), Pedro Calderón de la Barca: Sudí zalamejský (1935), Karel Čapek: Bílá nemoc (1937). Jeho tvorba byla zpočátku silně ovlivněna jazzem. Velký úspěch měla např. scénická hudba ke hře Goerge Kaufmana a Mosse Harta Vesele se točíme dokola (1936) vycházející z jazzových rytmů. Uplatnil se i jako filmový herec, zpravidla v rolích klavíristů.
Dílo
Opery
Tři masky (jazz-opera, 1928)
Pět miliónů (1937)
Cesta do Paříže (1941)
Parfém dámy pod závojem
Orchestrální skladby
Jazzová suita pro zpěv a orchestr (1930)
Tři skladby pro orchestr (1936)
Veseloherní předehra (1938)
Jánošík (balet, 1938)
Heroická suita (1940)
Symfonietta (1951)
Symfonie (1956)
Hudba pro film
Irčin románek (1936)
Útěk k Adrii (1938)
Píseň mládí (1940)
Písně
Písně šibeničníků (slova Christian Morgenstern, 1928)
Čtyři balady (slova Eduard Bass, 1935)
Tři duety na slova lidové poesie ruské (1936)
Osud letce (1938)
Vojna (slova Fráňa Šrámek, 1948)
Matičce (slova Jan Neruda, 1952)
Kytara (slova Federico García Lorca, 1957)
