Stanislav MachStanislav Mach (4. září 1906 Jilemnice, Čechy, Rakousko-Uhersko – 24. prosince 1975 Čáslav, Čechy, Československo) byl český hudební skladatel a pedagog.
Život
Na housle se učil hrát v Jilemnici a později na hudební škole v Pardubicích i hru na varhany u Františka Michálka, pozdějšího pedagoga Janáčkovy akademie múzických umění v Brně. V harmonii a kontrapunktu byl jeho učitelem Jiljí Walter, regenschori v kostele u Pražského Jezulátka v Praze (Kostel Panny Marie Vítězné a svatého Antonína Paduánského).
Založil v Jilemnici hudební školu a Cyrilskou jednotu a stal se sbormistrem pěveckého spolku Branislav. Oženil se se zpěvačkou a varhanicí Gabrielou. Spolu s manželkou pozvedli úroveň ochotnického tělesa tak, že byli schopni uvést mimo jiné i Smetanovu Českou píseň a několik oper (Smetana: Prodaná nevěsta, Vilém Blodek: V studni, Antonín Dvořák: Tvrdé palice, Karel Bendl: Starý ženich). V děkanském chrámu založil tradici koncertů chrámové hudby. Každodenní styk s chrámovým prostředím jej přivedl ke kompozici mnoha skladeb určených pro chrámové potřeby. V roce 1939 zkomponoval mši Missa in honorem Sancti Venceslai, op. 64 pro smíšený sbor, orchestr a varhany s citací svatováclavského chorálu Nedej zahynouti nám, ni budoucím, kterou reagoval na německé ohrožení.
Po obsazení pohraničí Němci odešli oba do Čáslavi, kde působil jako ředitel kůru a učitel (v roce 1946 ředitel) hudební školy. Dále se věnoval sbormistrovské a organizační činnosti. Byl sbormistrem Hlaholu a v Čáslavi zavedl pravidelné koncerty pod názvem Čáslavské hudební středy a založil i hudební festival Dusíkova Čáslav.
Sedmdesátá léta přinesla nucené omezení činnosti v oblasti chrámové hudby. V roce 1969 musel odejít z funkce ředitele hudební školy, ale dál pokračoval v organizační práci až do tragické smrti obou manželů na Štědrý den roku 1975.
Kompoziční styl skladatele vychází z hudby českých romantiků (Smetana, Dvořák, Josef Bohuslav Foerster) a nesnaží se o žádné novátorské postupy. Jeho chrámová hudba navazuje na tradici venkovských kantorů. Po stránce melodiky i pěvecké techniky bere ohled na možnosti amatérských kůrových zpěváků a hudebníků. I proto jsou jeho skladby dodnes na kůrech kostelů živé. Velký význam má jeho pedagogická literatura a to zejména instruktivní skladby pro housle a klavír, ve kterých vycházel ze Ševčíkovy houslové školy.
Dílo
Mše
Missa solemnis in D op. 23, pro smíšený sbor, varhany a orchestr (1931)
Missa in E op. 29, pro smíšený sbor a varhany (1933)
Missa brevis et facilis in B op. 35, pro smíšený sbor, varhany a orchestr (1934)
Missa in honorem sncti Venceslai in F op. 64 pro smíšený sbor a varhany (1939)
Missa in honoriem sncti Joannis Nepomuceni op. 88, pro mužský sbor a varhany (1943)
Missa Adventus et Quadragesimae op. 102 (sine Gloria). Smíšený sbor a capella (1944)
1. vánoční mše česká na slova Dra Tomíška op. 94. pro smíšený sbor a malý orchestr
2. vánoční mše česká k poctě Pražského Jezulátka op. 108. pro smíšený sbor, malý orchestr a varhany
Requiem in stylo facili pro smíšený sbor a varhany op. 111 (1946)
Graduale a Offertorium na neděli X. po sv. Duchu op. 105, pro smíšený sbor a capella,
Další chrámové skladby
Vexilla regis a Ecce quomodo moritur op. 75, pro smíšený sbor a capella
Regina coeli laetare op. 82, pro smíšený sbor a varhany
Šest vložek k mimoliturgickým pobožnostem op. 2.
Jesu, dulcis memoria op. 107. Pro soprán sólo s průvodem varhan
Ave Maria op. 24, pro alt nebo bas s průvodem violoncella a varhan
Ave Maria op. 83, pro smíšený sbor a capella
Svatý Václave op. 71, pro mužský sbor a capella na slova J. V. Sládka
Zdrávas Královno op. 90a, pro soprán sólo s průvodem varhan
Sbor pro bohoslovce op. 90b, pro mužské hlasy a capella
Matutinum o půlnoční pro smíšený sbor a varhany, op. 93
Dvě biblické písně pro střední hlas, op. 29.
Čtyři smuteční sbory pro smíšený sbor a capella op. 4
Osm smutečních sborečků op. 39. pro smíšený sbor a capella
Usnulo srdce op. 51. Mužský sbor a capella
Dva pohřební zpěvy op. 46, 42a.
Modlitba za vlast op. 106c. Slova Václav Beneš Třebízský. Pro sólový hlas s průvodem varhan nebo orchestru.
Uvítání kněze op. 9. Na slova z kancionálu Svatojanského, pro smíšený sbor, varhany a žestě
Pastorella v Ges-dur op. 8
Pastorella v Ges-dur op. 10
Tři pastorelly op. 50
Pastorella v Ges-dur op. 7
Koleda op. 104. Směs vánočních písní pro 1—2 dětské hlasy s průvodem varhan nebo orchestru.
Litanie Lauretánská op. 67. Český text.
Mešní písně
Bože, Otče, smiluj se! op. 68. Mešní lidová píseň
Mešní píseň k sv. Petru a Pavlu,
Rozleťte se, zpěvy, vzhůru! Mešní píseň velikonoční
Mešní píseň k Panně Marii. (Pospěš, duše, do svatyně...)
Mešní píseň za blaho vlasti. (Zajásej, národe, ve hlahol svatý!)
Krásná Paní na Karmelu.
Mešní píseň o svatém kněžství. (Pro kněžské soboty, kvatembrové dny a kněžské slavnosti.)
Píseň k Panně Marii čáslavské.
Píseň k Pražskému Jezulátku.
Píseň k pobožnosti za kněze.
Varhanní skladby
Thematická praeludia pro varhany op. 6
Fantasie na chorál svatováclavský op. 8, pro varhany
Sto praeludií pro varhany op. 87
Světské sbory
Země ty česká op. 25. Mužský sbor a capella na slova J. Zeyera
Probuzení op. 32. Kantáta k oslavě spolku — pro soprán sólo, smíšený sbor a orchestr
Tři dětské sbory op. 36
Tři oslavné sbory op. 43. Pro mužský sbor a capella
Píseň sedláka — Podzimní op. 44. Mužský sbor
Naše česká píseň op. 47. Mužský sbor
Dvě zdravice op. 49.( I. pro mužský sbor a capella, II. pro dvouhlasý ženský sbor s průvodem klavíru.)
Krásná země op. 52. Mužský sbor a capella.
Nesmrtelným op. 59. (K odhalení pomníku.) Mužský sbor
7. březen — 14. září op. 112. Dva mužské sbory a capella
Písně
Dvě písně pro soprán s průvodem klavíru op. 3.
Jilemnické písničky op. 73. Cyklus deseti písní pro jeden hlas
Památce matčině op. 77. Píseň pro baryton s průvodem klavíru.
Orchestrální skladby
Pod dubem op. 15. Koncertní polka pro fagot s průvodem klavíru neb orchestru.
Slavnostní ouvertura pro orchestr op. 31.
Variace na píseň „Sil jsem proso“ pro fagot a orchestr op. 40
Dva smuteční pochody op. 41, pro dechovou hudbu
Dva pochody pro dechovou hudbu op. 50.
Koncertní mazurka pro fagot s průvodem klavíru nebo orchestru op. 78
Klavírní kvintet (1960)
Jevištní díla
Šípková Růženka op. 37. Pohádková opera o 3 jednáních na slova Josefa Metelky.
Jak Janíček hlídal růže op. 5. Melodram na slova V. Kaluse s průvodem klavíru
Čarovné housle (dětská opera, M. Holková, 1955, provedeno 1957),
Stříbrná studánka (František Wenig a Josef Kožíšek, 1950).
Dále zkomponoval mnoho instruktivních skladeb pro klavír, housle a housle s doprovodem klavíru.
