Zuzana Navarová de Tejada (18. června 1959 Hradec Králové, Čechy, Československo – 7. prosince 2004 Praha, Čechy, Česká republika) byla česká zpěvačka, folková skladatelka a textařka.
Stručný životopis
Do roku 1978 žila v Hradci Králové, kde studovala na gymnáziu J. K. Tyla. Vystudovala španělštinu a češtinu (učitelský obor) na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy. Po studiu nastoupila jako učitelka španělštiny na jazykové škole. Na konci 80. let studovala souběžně s vystupováním konzervatoř obor populární zpěv. Od roku 1980 zpívala se skupinou Nerez, její první sólové album vzniklo v roce 1992. V roce 1994 nahrála album s kapelou Tres a v následujících letech dalších pět alb se skupinou Koa. Skládala také scénickou hudbu k divadelním představením. Byla producentkou (Věra Bílá, Rom - Pop, Kale) a objevila zpěvačku Radůzu. Od začátku 90. let stála v čele Nadace Život umělce.
Dlouho pobývala na Kubě, kde potkala svého manžela Luíse. Kubánská hudba inspirovala její vlastní skladby.
Zemřela ve věku 45 let na rakovinu spojenou s cirhózou jater. Je pohřbena na Vyšehradském hřbitově.
Na její počest bylo ocenění Nadace Život umělce, kterou zakládala Zuzana Navarová, pojmenováno Cena Zuzany Navarové.
Tvorba
Hudební tvorba
Od roku 1980 zpívala se skupinou Nerez. Již v té době byla oceňována jako výjimečná sólistka a získala si uznání odborné kritiky i posluchačů.
V roce 1987 vystupovala na Kubě se skupinou Nerez. Na první sólové album Caribe (1992) navázalo koncertování s příležitostným seskupením Caribe Jazz Quintet. Na konci roku 1994 začala spolupracovat s kolumbijským písničkářem a kytaristou Ivánem Gutiérrezem. Spolu s baskytaristou Karlem Cábou vytvořili trojčlenné uskupení Tres a vydali stejnojmenné album se staršími Ivánovými písněmi (1995). Poté nahráli ještě jednu desku s písněmi Navarové, ta však dodnes nevyšla.[4] Kolem dvojice Zuzana Navarová – Iván Gutiérrez se posléze vytvořila skupina Koa – Mário Bihári (akordeon, klavír, klarinet), Camilo Caller (bicí a perkuse) a František Raba (kontrabas) a vzniklo album Skleněná vrba (1999, za které dostala cenu Žlutá ponorka) a koncertní Zelené album (2000).
Po Gutiérrezově odchodu do Španělska vyplnil uprázdněné místo kytaristy Omar Khaouaj. V takovéto sestavě vznikla dvě alba – Barvy všecky (oceněna českým Andělem za rok 2002) a poslední album nazvané Jako Šántidéví z roku 2003; kromě češtiny, romštiny, slovenštiny, ruštiny a jidiš na něm Zuzana Navarová zpívá i kečuánsky.
Méně přízně než u kritiky a posluchačů si získala u nahrávacích firem a v rozhlasových stanicích, které její hudbu zařadily do kategorie menšinových žánrů a hrály ji jen sporadicky. To se změnilo až v roce 2004, kdy se Navarová a skupina Koa prosadila do vysílání mainstreamových radií se skladbou „Marie“ z alba Jako Šántidéví. V té době jí však zbývalo už jen několik posledních měsíců života.
Na posledních albech se psala jako Zuzana Navarová, d. T. (de Tejada).
Texty písní
Pozoruhodné jsou její písňové texty, v nichž se dokázala oprostit od charakteristických folkových a countryových klišé (jimž se celý život vysmívala – viz parodická skladba „Cesta dom“ z alba Jako Šántidéví) a vdechnout textu zvláštní poetiku. V textu využila nápadité anakoluty a další básnické prvky („hubená noc přisedla si s otráveným vínem/ bledá holka přikryla tmu černým baldachýnem“). Zařadila se mezi několik málo českých textařů, jejichž texty dokážou obstát i samy o sobě jako poezie.
Texty písní z let 1998–2004 vydalo v červnu 2009 nakladatelství Host pod názvem Andělská počta. Editorkou publikace je Hana Svanovská.
Diskografie
s Nerezem
Porta '83 (1984) – různí interpreti
Dostavník 21: Tisíc dnů mezi námi / Za poledne (1984) – SP
Imaginární hospoda (1986) – EP; s Karlem Plíhalem a Slávkem Janouškem
Masopust (1986)
Na vařený nudli (1988)
Ke zdi (1990)
Co se nevešlo (1991) – Nerez vydal na kazetě vlastním nákladem pod značkou „Nerez a Vy“
Stará láska Nerez a vy (1993)
Nerez v Betlémě (1993)
Nerez antologie: Masopust, Na vařený nudli, Ke zdi (+ bonusy) (1995)
Co se nevešlo (pozdní sběr) (2001)
Nej nej nej (2001)
Smutkům na kabát (2005) – výběr písní Zuzany Navarové včetně několika písní Nerezu
Do posledního dechu (2006) – výběr písní Zdeňka Vřešťála včetně několika písní Nerezu
…a bastafidli! (2007) – znovu Masopust, Na vařený nudli a Ke zdi + bonusy, DVD a zpěvník
Nerez v Betlémě / Koncert v Orlové (2012) – reedice alba Nerez v Betlémě + dosud nevydaný koncert z roku 1985
sólový projekt Caribe
Caribe (1992)
s kapelou Tres
Tres (1995)
s kapelou Koa
Skleněná vrba (1999)
Zelené album (2000)
Barvy všecky (2001)
Jako Šántidéví (2003)
Koa (2006) – album obsahuje tři písně Zuzany Navarové
další
Vánoční písně a koledy (1992)
Morytáty a balady (1993) – společně se Janem Nedvědem, Vítem Sázavským a Vlastimilem Peškou
Sloni v porcelánu I. (1999) – sampler
Nebe počká (2004) – Zuzana Navarová zpívá pět písní na albu Karla Plíhala s texty Josefa Kainara
Smutkům na kabát (2005) – výběr, reedice na 2LP (2018)
Dávný příběh (2011)
Zuzanu Navarovou můžeme slyšet také na albu Radůzy Andělové z nebe (2001). Marie Rottrová na svém albu Podívej (2001) zpívá její dvě písně.
Scénická hudba
Komponovala hudbu k divadelním inscenacím Střemhlav (1986, Státní divadlo Brno, soubor HaDivadlo Brno), Anděl přichází do Babylónu (1989, Divadlo Vítězného února Hradec Králové), Sevillský svůdce a kamenný host (1991, Národní divadlo Praha), Vytetovaná růže (1998, Divadlo v Řeznické Praha), Láska dona Perlimplína a vášnivost Belisina (2000, Městské divadlo Karlovy Vary). Motivy z písní Zuzany Navarové jsou použity v inscenaci Rozmarné léto (2014, Horácké divadlo Jihlava).
Filmová hudba
Spolu s Vítem Sázavským složila hudbu k animovaným filmům režisérky Michaely Pavlátové Křížovka (1989) a Řeči, řeči, řeči (1991), který byl nominován na Oscara. Nazpívala také titulní píseň k filmu Čert ví proč z roku 2003.
Ocenění
1982 hlavní cena folkového festivalu Porta skupině Nerez
1982 nejlepší vokální projev na pražské Vokalíze
1983 hlavní cena folkového festivalu Porta skupině Nerez
1983 hlavní cena na pražské Vokalíze skupině Nerez
1991 ocenění Českého hudebního fondu „Nejlepší libretistka roku 1990“
1991 nominace časopisem Melodie na ocenění „Nejlepší zpěvačka roku 1990“
1993 navržena hudební kritikou na cenu České Grammy v kategorii zpěvaček
1999 Žlutá ponorka – Zuzana Navarová, Iván Gutiérrez a Koa, album Skleněná vrba
2001 cena Anděl v kategorii folk udělená Akademií populární hudby
2003 časopis Folk & Country ji v roce odměnil výroční cenou Zlatý klíč
2004 zlatá deska od vydavatelství Indies Records za prodej alba Barvy všecky
2005 při vyhlašování Cen Akademie populární hudby za rok 2004 posmrtně uvedena do Síně slávy
