Albert Pek

Albert Pek (21. října 1893 Poděbrady, Čechy, Rakousko-Uhersko – 20. března 1972 Praha, Čechy, Československo) byl český folklorista, dirigent a hudební skladatel.

Život

Vystudoval hru na klavír a varhany na Pražské konzervatoři v roce 1916. Byl žákem Vítězslava Nováka. Státní zkoušky ze zpěvu a klavíru složil již v průběhu studia. Stal se 2. sbormistrem pražského Hlaholu. Byl vyhledávaným doprovazečem. Jako klavírista vystupoval např. s Českým kvartetem a s Emou Destinovou.

V roce 1920 přesídlil do Znojma, kde byl ředitelem Městské hudební školy a učil hudební výchovu na českém reálném gymnáziu. Po vzniku republiky se neobyčejně zasloužil o rozvoj hudební kultury v kraji. Byl dirigentem Znojemské filharmonie a sbormistrem Pěveckého sdružení Vítězslav Novák.

Ve Znojmě se také počal zajímat o hudební folklór kraje a začal sbírat lidové písně. Postupně se stal významným národopisným badatelem a svou sbírku lidových písní rozšiřoval i do dalších českých regionů (Haná, Slovácko, Brněnsko, Poděbradsko, Kouřimsko apod.). Lidová hudba se stala významným inspiračním zdrojem i pro jeho skladatelskou činnost. Naučil se hrát na dudy a v roce 1930 založil Pekovo dudácké sdružení. Jako dudák účinkoval i ve filmu Byl jednou jeden král a v loutkových filmech Jiřího Trnky. Svými články přispíval do odborných folkloristických časopisů.

V době německé okupace Čech a Moravy byl německými úřady suspendován. Odešel do Prahy a až do roku 1955 pracoval v národopisné redakci Československého rozhlasu. Pod názvem Zpěvy domova uvedl v rozhlase na 150 národopisných pořadů. V letech 1953–1958 vyučoval na konzervatoři a na Akademii múzických umění.

Sbíral historické hudební nástroje a jejich repliky. Jeho sbírka byla využita např. ve filmu Staletá krása, který získal v roce 1957 ocenění na festivalech v Benátkách a ve Varšavě. Z jeho skladatelské činnosti je zvláště významná jeho tvorba pro děti. Pozůstalost skladatele je uložena ve Státním okresním archivu v Berouně. Obsahuje korespondenci, přednášky a poznámky k českému písňovému folklóru, sbírku lidových písní, přepisy lidových písní, vlastní skladby a sbírku not.

Dílo

Jevištní díla

    Láska
    Arabeska
    Humoreska
    Tři halíře (dětská zpěvohra, 1915)
    Smrt Tintangilova (pro loutkové divadlo podle Maurice Maeterlincka
    Leknínová královna (1923)
    Zlatá nit (dětská zpěvohra)
    Povídám pohádku (baletní pantomima, 1935)

Klavírní skladby

    Český tanec 1917)
    Mateník (1918)
    Akvarely (1919)
    U moře (suita, 1930)

Komorní skladby

    Sonáta pro housle a klavír (1924)
    Sonáta pro flétnu a klavír (1930)
    Sonatina pro zobcovou flétnu a cimbál (1953)
    Smyčcový kvartet a-moll
    Jihoslovanská rapsódie pro smyčcový kvartet
    Smyčcový kvartet a-mol na ruské motivy

Orchestrální skladby

    Z podkrkonoší (1917)
    Serenáda d-moll pro smyčce (1931)
    Španělská suita (1932)
    Ruské tance (1932)
    Horácké tance (1938)
    Koncert pro akordeon a orchestr (1955)
    Koncert pro cimbál a orchestr (1957)
    Březen, duben, květen (melodram)

Písně

    Má duše (1918)
    Rozmarné písničky (1919)
    Tobě
    Dvě písně

Sbory

    Dva smuteční sbory (1917)
    Balady a romance (1918)
    České Znojmo (1929)
    Oslava míru (slova Publius Ovidius Naso,1957)
    Pastýřská píseň vánoční (kantáta na téma koled rodiny Czoků z roku 1758)

Dále publikoval řadu úprav lidových písní českých i jiných slovanských národů, úprav pro dudy i úpravy písní Jeníka z Bratřic.