Cyril Pecháček, pseudonym Ivo Milič (17. března 1899 Dolní Čermná, Čechy, Rakousko-Uhersko – 11. května 1949 Praha, Čechy, Československo), byl český dirigent a skladatel.
Život
Pocházel z rodiny obchodníka. Poté co dokončil základní školní vzdělání, studoval na Pražské konzervatoři hru na housle a dirigování. Po dokončení studia se stal roku 1918 dirigentem divadla Marie Zieglerové, divadla s převážně operetním repertoárem. Řídil i amatérský soubor ve svém rodišti.
V roce 1920 se vrátil ke studiu skladby na konzervatoři. Byl žákem Josefa Bohuslava Foerstra. V roce 1921 odešel do Chorvatska a tam přijal pseudonym Ivo Milič. V Nová Gradišce byl nejprve sbormistrem pěveckého souboru Graničar. Koncem roku 1921 se stal kapelníkem městského divadla ve Varaždině a pořádal koncerty v blízkém lázeňském městě Varaždinská Teplice. Po roce přesídlil do Subotice, kde nastoupil jako dramaturg a dirigent místního divadla.
V roce 1923 se vrátil do vlasti a stal se šéfem opery v Pardubicích. Zde nastudoval nejen opery Bedřicha Smetany, ale i dalších významných českých skladatelů. Soubor pravidelně hrál i v okolních městech, Hradci Králové, Náchodě, Chrudimi ale zajížděl i do Olomouce a Prostějova. V roce 1924 Pecháček přešel do Olomouce. Zde byl dirigentem v Městském divadle a učil na místní hudební škole. Od roku 1927 byl také sbormistrem Pěveckého hudebního sdružení Žerotín. Pro doprovod sborových koncertů založil samostatný symfonický orchestr Filharmonie Žerotínu, který pod jeho vedením uváděl i samostatné koncerty symfonické hudby. V letech 1936 až 1939 vedle toho ještě dále studoval na mistrovské škole u Jaroslava Křičky.
Ve válečných letech musel Olomouc opustit a odešel do Dvora Králové nad Labem, kde se stal ředitelem městské hudební školy a dirigentem pěveckých sborů Dvořák a Záboj. V roce 1945 byl jmenován jedním z uměleckých vedoucích Armádního uměleckého souboru Víta Nejedlého a v roce 1946 se stal prvním sbormistrem pěveckého spolku Hlahol (po Václavu Smetáčkovi). Současně působil na pražské konzervatoři jako profesor houslového oddělení.
Dílo
Jevištní díla
Galejník op. 6 (taneční drama, 1928)
Alfa a Omega (hudební skeč)
Orchestrální
Ouverture exotigue op. 1 (1920)
Suite orientale op 6. (1922)
Obrázky z Rožnova op. 18 (1933)
Suita pro smyčcový orchestr a varhany op. 32 (1937)
Dramatická ouvertura (1939)
Komorní skladby
Miniatury pro klavír op.4
Dumky op. 11 (housle, 1931)
Idylky op. 21 (housle, 1934)
Dechový kvintet op. 34 (1937)
Písně
Dva zpěvy pro baryton op. 2 (1918)
Tři církevní zpěvy op. 9 (1939)
Humorné lidové písně op. 25 (1934)
Písně Starého zákona op. 29 (1936)
Sbory
Tři ženské sbory op. 15 (1933)
Tři smíšené sbory op. 30 (1932)
Dělnická madona (slova Josef Hora)
Písně z Korytné op. 26 (1935)
Hanácky pěsničke op. 27 (1935)
Mužské sbory op. 31 (1936)
Smíšené sbory op. 38 (1940)
Jen dál, národe op. 24 (kantáta, 1934)
