Jaromír Podešva (8. března 1927 Brno, Morava, Československo – 9. listopadu 2000 Brno, Morava, Česká republika) byl moravský hudební skladatel a pedagog.
Život
Narodil se do hudebního prostředí. Jeho otec byl známý brněnský houslař. Již jako chlapec hrál na klavír, housle a na violu. Za německé okupace byl jako středoškolský student totálně nasazen na manuální práci do Boskovic a později z trestu přeložen do Ostravy. Středoškolská studia dokončil po válce. Absolvoval abiturientský kurz skladby na brněnské konzervatoři a v roce 1947 vstoupil na Janáčkovu akademii múzických umění v Brně, kde studoval u Jaroslava Kvapila. Po dokončení řádného studia absolvoval ještě tříletou aspiranturu u téhož pedagoga a vykonával funkci tajemníka katedry skladby a dirigování. V letech 1956–1959 byl tvůrčím tajemníkem Svazu československých skladatelů v Praze a později se stal předsedou brněnské pobočky. V letech 1969–1990 vyučoval skladbu a hudební teorii na ostravské konzervatoři. K jeho žákům zde patřili například Pavel Helebrand nebo violoncellista a koncertní mistr Janáčkovy filharmonie Ostrava Jiří Hanousek.
Jeho tvorba zpočátku vycházela z díla Leoše Janáčka a Vítězslava Nováka. V roce 1960 získal stipendium UNESCO na studijní pobyt v zemích západní Evropy a v USA. Setkání se soudobými kompozičními směry a postupy významně ovlivnilo jeho další tvorbu.
Dílo
Orchestrální skladby
Symfonie č. 1 (1951)
Cesta vlasti (symfonický triptych: Kounicovy koleje. V kraj vešla Rudá armáda. Veliký pochod. 1952–1953)
Symfonie č. 2 pro smyčce a flétnu (1961)
Koncert pro flétnu a orchestr (1965)
Kulminace. Perla na dně (3. symfonie). Dvě symfonické paralely myšlenek Milana Kundery a Bohumila Hrabala (1966)
Symfonie č. 4 – komorní (Hudba Soláně) pro flétnu, cembalo a malý smyčcový orchestr (1967)
Symfonie č. 5 - vokální "Tři zlomky padesátiletí" pro baryton a velký orchestr na texty Františka Halase a Jevgenije Jevtušenka (1967)
Symfonie č. 6 (1970),
Koncert pro smyčcové kvarteto a orchestr (1971)
Koncert pro klavír a orchestr (1973)
Beskydská suita (1974)
Koncert pro housle a orchestr (1974-75)
Koncert pro trubku a orchestr (1975)
Pocta Leoši Janáčkovi. Symfonická věta pro velký orchestr (1977)
Slavnosti sněženek (Pocta Bohumilu Hrabalovi, 1980)
Koncert pro klarinet a orchestr (1981)
Symfonie č. 7 "In memoriam J. P. jun." (1951-1972), paralely k textům K. H. Máchy a Ladislava Stehlika (1982-83)
Symfonietta festiva pro komorní orchestr (1983)
Symfonie č. 8 "Ostravská" (1986)
Koncert pro violu a orchestr (1988)
Symfonie č. 9 (1989)
Symfonie č. 10 "Initium ultimum" (1993)
Pět kusů pro komorní smyčcový orchestr "Neslavné přídavky" (1994)
Skladby pro komorní soubory
Smyčcový kvartet č. 1 (1950)
Smyčcový kvartet č. 2, Budeš žít v míru (1951)
Smyčcový kvartet č. 3 (1955)
Smyčcový kvartet č. 4, Z příběhu nového současníka (1960)
Z Moravy (pro smyčcový kvartet, 1960)
Smyčcový kvartet č. 5, Čím jsem byl... (1964)
Smyčcový kvartet č. 6, „De Iuventute" (1976)
Kvartet pro housle, klarinet, violoncello a klavír (1977)
Klarinetový kvintet (pro klarinet a smyčcový kvartet, 1984)
Dechový kvintet (1961)
Nonet č. 1 "O šťastných dětech"
Nonet č. 2 (1972)
Koncert pro komorní orchestr (1978)
Komorní skladby
Sonatina pro klarinet a klavír (1948)
Družstevníkův den (3 skladby pro akordeon, 1950)
1. sonáta pro klavír (1951)
2. sonáta pro klavír (1953)
Rhapsodietty pro klavír (1955)
Sonáta pro housle a klavír (1958)
Pět kusů pro housle a klavír (1967)
Sonatina pro klavír '69 (1969)
Suita pro violu a klavír "Hledání úsměvu" (1969)
Concertino pro dvoje housle a klavír (1972)
Sonatina pro violoncello a klavír (1980)
Pařížské vteřiny. Suita pro klavír (1981)
Sonáta pro violu sólo "Kruh" (1982)
Vokální hudba
Prosté písně Préverta
Sonáta pro soprán a klavír s texty Františka Halase (1968)
Symfonietta přírody. Čtyři smíšené sbory na texty Miroslava Holuba (1962)
Nevídáno, neslýcháno. Čtyři dětské sbory na texty Josefa Kainara (1965)
Hodiny. Pět smíšených sborů na texty Karla Kapouna (1977)
Scénická hudba
Bambini di Praga. Buffa-balet-pantomima podle novely B. Hrabala na vlastní libreto (1968)
Zkomponoval rovněž řadu tendenčních masových písní, sborů (Nové zpěvy, Psaníčku soudruhu Gottwaldovi apod.) a kantát (Nový člověk, Stranická legitimace aj.).
Literární dílo
Současná hudba na západě, Panton, Praha 1963
Možnosti kadence v dvanáctitónovém poli, Panton 1974
Úvod do studia skladby (rkp.)
