Josef Paukner (25. února 1847 Sedlec, Čechy, Rakouské císařství – 2. února 1906 Praha, Čechy, Rakousko-Uhersko) byl český hudební skladatel.
Život
Základní hudební vzdělání získal od svého otce. Po absolvování gymnázia vstoupil na Varhanickou škola v Praze, ale nedokončil ji. Stal se učitelem hudby na Pivodově hudební škole. Po krátkém pobytu ve Varšavě odešel do Moskvy, kde byl nejprve druhým dirigentem carské opery a po dvou letech se stal ředitelem kůru v polském katolickém chrámu. Za svého pobytu v Rusku se spřátelil nejen s českými hudebníky, kteří tam v té době působili, ale i s významnými ruskými skladateli jako např. s Petrem Iljičem Čajkovským.
V roce 1881 se vrátil do Prahy. Komponoval snadno přístupné skladby, zvláště sbory a písně, které svým vlasteneckým obsahem, jednoduchou melodikou a texty nepostrádajícími humoru vyhovovaly tehdejší společnosti. Na přelomu 19. a 20. století tak byl jedním z nejznámějších a nejoblíbenějších českých skladatelů. Jeho postavu ztvárnil i Jan Neruda v knize Podobizny. Zhudebnil rovněž báseň Adolfa Heyduka, která se měla stát slezskou hymnou. Pauknerovo zpracování se však příliš nerozšířilo.
Dílo
Sbory
Slavoj (sbírka mužských sborů)
Vlasta (sbírka ženských sborů)
Ozvěna (sbírka smíšených sborů)
Písně
Desatero písní
Osmero písní
Krůpěje rosy
Česká veselost (žertovné scény, dvojzpěvy a trojzpěvy)
Vydal mnoho úprav lidových písní:
České národní písně (upravil i pro smyčcový kvartet)
Slovenské národní písně
Ruské národní písně
Polské národní písně
Další skladby
Poklad (opera, 1885)
Vilém Tell II. (opereta)
České requiem
3 Ave Maria
Řada klavírních skladeb salonního charakteru
