Gottfried Rieger, také Bohumír Rieger, (1. května 1764 Opavice, Slezsko, Slezské vévodství – 13. října 1855 Brno, Morava, Rakouské císařství) byl slezský a moravský skladatel německé národnosti.
Život
Byl synem hudebníka a již v dětském věku se naučil hrát na cimbál a záhy i na několik dalších nástrojů (klarinet, hoboj, violoncello a varhany). Svou hudební kariéru začal ve 13 letech v kapele hraběte Josefa Sedlnického z Choltic na zámku v Linhartovech ve Slezsku. Na doporučení skladatele Carla Ditterse z Dittersdorfu se stal žákem Antonína Damasuse Brosmanna v koleji piaristů v Bílé Vodě.
V roce 1787 odešel ze služeb hraběte Sedlnického do Brna. Získal si dobrou pověst jako učitel hudby a v roce 1792 se stal ředitelem a dirigentem městského divadla. Byl rovněž kapelníkem vojenské hudby v pluku generála Laudona. Pod jeho vedením se divadelní orchestr v Brně vypracoval na úroveň srovnatelnou s orchestrem Nosticova divadla v Praze. Pro divadlo komponoval singspiely, příležitostné kantáty a v salónech moravské šlechty si získal přízeň svými klavírními skladbami.
V roce 1804 se stal na čtyři roky kapelníkem u hraběte Jindřicha Viléma Haugwitze na zámku Náměšť nad Oslavou. Na zámku byly pro hudbu vynikající podmínky. V roce 1800 hrabě postavil pro provozování oper a oratorií vlastní divadlo. Orchestr čítal 30 až 40 hudebníků a 24 členů pěveckého sboru. Členové orchestru byli většinou kantoři a jejich pomocníci z okolních vesnic, ale účinkovali i zaměstnanci zámku. Na repertoáru byly opery Gluckovy, Salieriho i oratoria Georga Friedricha Händela.
V roce 1808 se vrátil do Brna. Působil jako dirigent symfonické a oratorní tvorby na koncertech pořádaných Hudební akademií. Uvedl např. i Beethovenovu Missu Solemnis. Podílel se na založení Společnosti přátel hudby (Gesellschaft der Musikfreunde) v roce 1814 a založil internátní školu pro mladé zpěváky. V roce 1828 otevřel soukromý hudební ústav, kterým prošlo na 200 studentů. Mezi jeho žáky byli např. Josef Chmelíček, Antonín Emil Titl, Hynek Vojáček a patrně i Pavel Křížkovský. Obzvláště byly ceněny jeho kurzy harmonie, pro které v roce 1833 vydal i učebnici: Theoretich-praktische Anleitung die Generalbass- und Harmonielehre in 6 Monatgen gründlich und leicht zu erlernen. Vyšla v několika dalších vydáních.
Jako skladatel komponoval v rámci vídeňského klasicismu. Nástup období romantismu se projevoval pouze v poněkud smělejší harmonii.
Dílo
Singspiely
Schuster Flink
Die vier Savojarden
Die Herde von Bethlehem
Die Totenglocke
Das wütende Meer
Oratoria
Mährens Brüderbund (1797)
Svatopluk
Wonne des wiedersehens (1833)
Therza und ihre sieben Söhne
Chrámová hudba
3 mše pro sóla, smíšený sbor a orchestr
16 mší pro mužský sbor a orchestr
Requiem
Offertoria, Graduale, Asperges me, Salve Regina
20 Pange lingua
Kostelní písně, hymny
Instrumentální skladby
Koncert pro klavír a orchestr
Klavírní sonáty
Bitva u Slavkova (klavír)
Variace pro klavír
Harmonie B-dur pro 2 hoboje, 2 klarinety, 2 lesní rohy, 2 fagoty, 2 trubky a kontrafagot
Kasace B-dur pro dva klarinety, dva lesní rohy a dva fagoty
Parthia F-dur pro dva klarinety, dva lesní rohy a dva fagoty
Parthia C-dur pro dva klarinety v C a 2 lesní rohy a 2 fagoty
Romance B-dur pro dva klarinety, dva lesní rohy a dva fagoty
Variace na téma z druhého jednání opery Kouzelná flétna pro dva klarinety, dva lesní rohy a dva fagoty
Pochod pro dva klarinety, dva lesní rohy a dva fagoty
Úpravy operních předeher a árií pro komorní soubory