Gustav Roob, pokřtěn Augustin Václav Tomáš Roob (29. ledna 1879 Lochovice, Čechy, Rakousko-Uhersko – 11. září 1947 Karlovy Vary, Čechy, Československo), byl český hudební skladatel.
Život
V dětství přišel o otce a rodina se z Lochovic přestěhovala do Prahy. Navštěvoval hudební školu na Smíchově. Vstoupil na Pražskou konzervatoř, kde studoval hru na violoncello a skladbu u Antonína Dvořáka. Vojenskou službu absolvoval u vojenské hudby 88. pěšího pluku v Praze a později u 63. pěšího pluku v Bystřici v Sedmihradsku. Tam byl v roce 1900 jmenován kapelníkem. V té době byl nejmladším kapelníkem v rakouské armádě. S plukem putoval do Pljevlje v dnešní Černé Hoře.
Po návratu do Čech se stal členem orchestru České filharmonie a po čtyřech letech v orchestru Německého divadla v Praze. Nějakou dobu byl učitelem hudby v rodině knížete Maxe Egona II. Fürstenberga na zámku v Lánech. Posléze žil v Hořovicích a živil se jako učitel hudby. Spolupracoval s amatérskými divadelními a loutkohereckými soubory. Psal pro ně scénickou hudbu. V roce 1947 utonul nešťastnou náhodou v Ohři. Rukopisná pozůstalost je uložena v Českém muzeu hudby v Praze.
Dílo (výběr)
Roob byl velmi plodný skladatel a šíře jeho záběru je obdivuhodná. Zkomponoval na 380 číslovaných skladeb. Psal skladby pro klavír, komorní hudbu, symfonie, kantáty, opery, operety, pantomimy atd. Několik prací získalo ceny Českou akademií věd a umění a Magistrátem hlavního města Prahy.
Klavírní skladby
Zvuky melancholie op. 25
Poetické nálady op. 27
Humoreska (z opery Čertova mlýnice)
V zlatých strunách (1919],
Notturna I. a II. (1921)
Miniatury op. 74 (1923)
4 poetické nálady op. 212
2 ukolébavky (pro prasynovce Petra Roba)
Komorní skladby
6 Morceaux caracteristiques op. 3 (1909)
Česká humoreska pro housle a klavír (1923)
Notturno op. 21 pro housle, violoncello a harfu
4 smyčcové kvartety „fantastické“
Pathetický smyčcový kvartet
Orchestrální skladby
Svatební košile (symfonická báseň, 1906)
Tajemná hrana op. 38 (podle básně Josefa Wenziga, 1911)
Bitva u Lipan op. 290 (1928)
Mír op. 290 (1928)
Symfonie fis-moll
Symfonie g-moll
Rumunská suita op. 30 (1905)
4 dramatické ouvertury
Písně
Romantické sny op. 47 (7 písní v tónu baladickém, Karel Hynek Mácha)
Dvě písně op. 48 (Percy Bysshe Shelley)
Štěstí (slova Quido Maria Vyskočil)
Na ztlumených strunách op. 63 (1923)
Dědovy písně op. 129
Pantomimy
Paní Modrovouska op. 58 (1910, scénář Quido Maria Vyskočil)
Frýdštejn op. 66 (1917)
Z mé duše op. 79 (1918)
Bílý páv op. 260 (1926, Quido Maria Vyskočil)
Upír
Dítě
Opery
Krista (libreto B. Ludvík, 1909 až 1910,)
Skaláci, op. 46 (libreto B. Ludvík, 1909)
Srdce Pikangovo op. 51 (Julius Zeyer, 1909,)
Host op. 54 (Q. M. Vyskočil ,1910/11)
Ovčákova kletba op. 76 (1918)
Mrtvý vítěz op. 81 (M. Richardi, 1919)
Ve tmách života op. 94 (Arnošt Czech z Czechenherzu, 1921)
Babiččina Viktorka op. 97 (Fr. Heran)
Duše zvonů (velikonoční zázrak o 3 obrazech, Q. M. Vyskočil, 1924)
O vůdcovství op. 214 (Q. M. Vyskočil, 1924,)
Komponoval také hudbu k sokolským cvičením a pochodům, mužské sbory. Napsal hudbu pro melodram K. Barocha: Tyrš a scénickou hudbu pro uvedení Goethova Fausta (1932). V rukopise zůstalo ještě několik oper a operet, melodramy a kantáty (např. Kantáta ruská na námět Rudolfa Medka).
Žijící příbuzní
prasynovec Petr Rob
pra pra neteř Lucie Robová Volemanová
pra pra pra synovec Vít Voleman
Gustav Roob
