Theodor Schaefer, jinak zvaný „R. E. Fächs“, (23. ledna 1904 Telč, Morava, Rakousko-Uhersko – 19. března 1969 Brno, Morava, Československo) byl moravský hudební skladatel a pedagog.
Život
Otec skladatele byl ochotnický herec, překladatel a amatérský hudebník. Syn hrál na housle od čtyř let a velmi brzy komponoval. Mezi jeho rané skladby patří např. písně na texty Jana Nerudy, Jaroslava Vrchlického a Petra Bezruče. Maturoval na gymnáziu v Telči a poté studoval na brněnské konservatoři skladbu u Jaroslava Kvapila a dirigování u Františka Neumanna. Absolvoval v roce 1926 a dále pokračoval na mistrovské škole v Praze u Vítězslava Nováka.
Učil nejprve na městské hudební škole v Kutné Hoře. V roce 1934 přišel do Brna a učil na Kaprálově hudební škole. V roce 1939 se oženil a o rok později se stal profesorem hudební teorie a kompozice na brněnské konzervatoři a přednášel hudební vědu na Filozofické fakultě Palackého univerzity v Olomouci. Konečně od roku 1959 až do své smrti byl pedagogem Janáčkovy akademie múzických umění v Brně. Vychoval celou řadu významných skladatelů (Pavel Blatný, Ctirad Kohoutek, Alois Piňos, Zdeněk Pololáník a další). Byl rovněž mentorem skladatelky Vítězslavy Kaprálové. Za války ukrýval její skladby.
Věnoval se rovněž organizační činnosti a popularizaci hudby. V době svého působení v Kutné Hoře byl sbormistrem pěveckého spolku Tyl. V Brně pak řídil sbor Sokola Brno I, Brněnské orchestrální sdružení a byl prvním předsedou festivalového výboru Mezinárodního hudebního festivalu v Brně. Také byl znám jako perfektní notograf. Jeho noty byly "jako tištěné". Psal pro ČHF i partitury dalších skladatelů.
Dílo
Orchestrální skladby
Stvoření (symfonická báseň, absolventská práce na konzervatoři, 1926)
Passacaglia a fuga pro velký orchestr (1927)
Tři české tance ve starém slohu (1930)
Houslový koncert op. 4. (1933)
Scherzo Piccolo op. 9. (1937)
Klavírní koncert s orchestrem op. 10. (1943)
Valašská serenáda pro orchestr op. 12. (1939)
Baladická předehra op. 15. (1939)
Zimní kantáta, op. 19 pro soprán, smíšený sbor a orchestr (text Kamil Bednář). (1945)
Sinfonia pastorale concertanta alla maniera di stile classico op. 23 (1954)
Taneční suita z baletu Legenda o štěstí pro velký orchestr op. 23. (1958)
Diathema pro sólovou violu a orchestr op. 24. (1956)
Symfonie pro velký orchestr op. 25. (1961)
Barbar a růže op. 27. (1959).
Rapsódická reportáž op. 28. (1960)
Komorní skladby
Smyčcový kvartet č. 1, d moll, op. 2 (1929)
Suita pro hoboj a klavír (1930)
Dechový kvintet, op. 5. (získal nejvyšší udělenou cenu v mezinárodní soutěži, v jejíž porotě byli skladatelé Albert Roussel, Darius Milhaud, 1935)
Romantické skladby, op. 7, cyklus skladeb pro klavír (1936)
Klavírní etudy, op. 8 (1937)
Klavírní etudy, op. 11 (1938)
Index, op. 13. pro klavír (1938)
Smyčcový kvartet č. 2, op. 16 (1941)
Elegie za Zdeničku, op. 20 (1944)
Smyčcový kvartet č. 3, op. 21 (1945)
Divertimento mesto, op. 22 (oktet, 1947)
Cigánovy housle, op. 29 (na námět básně Jaroslava Vrchlického, 1961)
Tři smyčcové kvartety (bez opusového čísla)
Vokální skladby
Anemonky (mužský sbor, text J. Vrchlický)
Ukolébavka (text L. Beková) (1931)
Podivný svět (cyklus 5 písní pro tenor a klavír, 1926)
Rašení (text F.S. Procházka)
Sežloutla ta lípa; Hvězdám (text J. Vrchlický)
Balada horská; Balada dětská (text J. Neruda)
Červený květ (text P. Bezruč)
Má matka hrála (text K. Hlaváček)
Jaro přichází, op. 1. Tři písně pro ženský hlas a klavír
Poštovní schránka. Smíšený sbor na slova Jiřího Wolkera, op. 3.
Tři mužské sbory, op. 14. (1939)
Vlast Libušina, Op. 17. Tři ženské sbory a cappella (1940)
Milostné balady, op. 18. Pět písní pro ženský hlas a klavír, text Karel Kapoun (1943)
Dva madrigaly, op. 26. Ženské sbory a capella na texty Elišky Krásnohorské, 1957),
Bithematicon, op. 31. Čtyři skladby pro baryton a klavír (1967)
Jevištní díla
Legenda o štěstí, op. 23. (balet, 1953)
Julie aneb Snář (melodram, 1934)
Mauglí. (Scénická hudba k divadelní hře podle Rudyarda Kiplinga; klavír, 1932)
Honza dobrák. (Dětská opera, 1923)
Švanda dudák. (Dětská opera, 1925)
Jura (scénická hudba; text B. Plumlovská, 1921)
Nedokončená díla
Glosae instrumentale, op. 32 pro 2 klavíry a komorní soubor
Světské requiem, op. 33.
Theodor Schaefer
