Jan Václav Stich, známý pod pseudonymem Giovanni Punto, (28. září 1746 Žehušice, Čechy, České království – 16. února 1803 Praha-Malá Strana, Čechy, České království) byl český virtuos na lesní roh, houslista a hudební skladatel.
Život
Pamětní deska v Čáslavi
Stich byl hudebně nadaným synem kočího a poddaného na žehušickém panství hraběte Jana Josefa Antonína z Thunu a Hohensteinu (1711–1788, dále jen hrabě Thun), který ho poslal do učení ve hře na lesní roh do Prahy k Josefu Matějkovi a k Janu Šindelářovi (hornistovi hraběte Mannsfelda) do Dobříše. V roce 1763 byl odeslán do Drážďan k rodákovi z Dobříše K. Houdkovi, kde si osvojil jím tehdy vyvinutou techniku krytí. V roce 1764 byl nucen se vrátit do dvorní kapely hraběte Thuna, kde byl kromě hry na lesní roh přinucen navíc sloužit jako livrejovaný sluha. S údělem sluhy Stich, který si již zvykl v zahraničí za své umění sklízet ovace od větších pánů než byl hrabě Thun, nebyl srozuměn. V roce 1768 po večerním koncertu využil zmatku kolem množství sezvaných hostů a v noci tajně prchl ze služby hraběte Thuna, který, když se o útěku dozvěděl, najal špehy s úkolem Sticha najít a vyrazit mu přední zuby, aby již nikdy nemohl hrát. Hrabě Thun však netušil, že slávu získávající Giovanni Punto je právě Stich, který vystupuje pod tímto pseudonymem, který je pouhým italským překladem zkomoleniny jeho jména (steh = it. punto).
Stich byl nejprve činný u Josefa Friedricha Wilhelma z Hohenzollern-Hechingen, v roce 1769 odešel do služeb Emmericha Josefa z Breidbachu, arcibiskupa z Mohuče. Zde setrval do roku 1774 a do roku 1780 přebýval u würzburského biskupa Adama Friedricha ze Seinsheimu. 1781 odešel do Paříže, kde pracoval pro hraběte z Artois. Stich, který se mezitím stává i slavným houslistou, vedl v letech 1795 až 1797 orchestr Théâtre des Variétés Amusantes v Paříži.
Nad rámec svých pevných angažmá se dostal na početná turné po evropských zemích, kde si získal věhlas virtuosa na lesní roh. Takto se setkal i s Wolfgangem Amadeem Mozartem a vystupoval v letech 1800 ve Vídni a Budapešti na koncertech s mladým Ludwigem van Beethovenem, který pro něj zkomponoval sonátu op. 17 pro lesní roh a klavír, se kterou s ním i koncertně vystupoval. V roce 1777 byl Stich pozván do Anglie, aby techniku krytí naučil hráče orchestru tehdejšího krále Jiřího III.
Dílo
16 koncertů pro lesní roh a orchestr
koncert pro klarinet
3 kvintety pro flétnu, lesní roh, housle, violu a kontrabas
24 kvartetů pro lesní roh, housle, violu a konrabas
3 kvartety pro flétnu, housle, violu a kontrabas
20 hornových trií
několik trií pro flétnu a smyčce
více než 100 duetů pro 2 lesní rohy
Dále přepracoval Hamplovu školu pro lesní roh a napsal sbírku denních cvičení.