Miloš Sokola (18. dubna 1913 Bučovice, Morava, Rakousko-Uhersko – 28. září 1976 Malé Kyšice, Čechy, Československo) byl moravský a český houslista a hudební skladatel.
Život
Rodiče skladatele byli nadšenými hudebními amatéry. Otec byl tenoristou v bučovickém pěveckém spolku Hvězda, matka zase zpívala v ženském sboru spolku Osvěta. Syn hrál od dětství na klavír a na housle. Po prvních čtyřech ročnících reálného gymnázia vstoupil na brněnskou konzervatoř. Studoval nejprve hru na housle Oldřicha Vávry. Po absolutoriu pokračoval studiem skladby u Viléma Petrželky. V letech 1938–1940 navštěvoval mistrovskou školu pražské konzervatoře. Jeho učitelem byl Vítězslav Novák. S existenčních důvodů studia přerušil, vrátil se na Moravu, a stal se správcem hudební školy spolku Moravan v Kroměříži. Na podzim roku 1942 byl přijat Václavem Talichem do orchestru Národního divadla v Praze, což mu umožnilo i dokončit studium skladby. Absolvoval u Jaroslava Křičky.
V Národním divadle působil až do odchodu do důchodu v roce 1973. Na sklonku života žil v Malých Kyšicích nedaleko Unhoště a zcela se věnoval kompozici. Zemřel 27. září 1976 ve věku 63 let, krátce po dokončení svého životního díla, Sinfonie variazione. Je pochován na pražském Slavíně.
Dílo Miloše Sokoly vychází z nejlepších tradic české hudby 20. století, vytvořil si však svůj vlastní osobitý sloh. Největšího úspěchu dosáhl svými skladbami pro varhany, které se dostaly na repertoár předních moravskýcha a českých i světových varhaníků.
Dílo
Orchestrální skladby
Passacaglia, toccata a fuga (1943)
Variace na téma Vítězslavy Kaprálové (1952)
Koncert pro housle a orchestr (1952)
Devátý květen. Symfonická báseň (1960)
Koncert pro varhany a smyčcový orchestr (1971)
Concertino pro klavír a komorní orchestr (1974)
Symfonický triptych (1976)
Sinfonia variazione (1976)
Varhanní skladby
Passacaglia, toccata, chorál a fuga (1946)
Ciaccona (1958)
PassacagIia quasi toccata B-A-C-H (1963)
Introdukce a fuga B-A-C-H (1972)
Studie B-A-C-H (1972)
Andante cantabile (1973)
Passacaglia a fuga (1976)
Vokální skladby
Marnotratný syn. Opera na libreto Václava Renče (1948)
Balada o snu, kantáta pro soprán, baryton, mužský sbor a orchestr na slova Jiřího Wolkera (1938)
Moře. Preludium, variace a fuga pro baryton, smíšený sbor a orchestr na slova Jiřího Wolkera (1945)
Sbory
Šťastnému děvčeti. Cyklus mužských sborů na slova Jiřího Wolkera (1946)
Dva mužské sbory na slova Františka Halase (1969)
Zpěv lidského srdce. Mužský sbor na slova Oldřicha Mikuláška (1969)
Na břehu řeky Svratky. Mužský sbor na slova Vítězslava Nezvala (1974)
Písně
Dvě písně pro nižší hlas a klavír na slova Vítězslava Nezvala (1932)
V tmách. Písně pro hlas, violu a klavír na slova Franze Werfela a O. Picka (1932)
Zpěvy o lásce, pro soprán a varhany nebo klavír na slova Chalíla Džibrána (1941)
Ukolébavky pro alt a klavír na slova českých básníků (1945)
Steam-boat. Píseň pro hluboký hlas a klavír na slova Tristana Corbièra (1946)
Popěvky o lásce. Cyklus písní pro tenor a klavír na slova Jaroslava Seiferta (1970)
Komorní hudba
Čtyři skladby pro housle a klavír (1932)
Smyčcový kvartet č. 1 (1944)
Smyčcový kvartet č. 2 „Píseň nejvyšší věže“ s tenorovým sólem na slova A. Rimbauda (1946)
Smyčcový kvartet č. 3 (1955)
Smyčcový kvartet č. 4 (1964)
Sonáta pro housle a klavír (1968)
Smyčcový kvartet č. 5 (1973)
Dechový kvintet (1973)
Sonáta pro violoncello a klavír (1974)
Largo pro violoncello a varhany (1974)
Klavírní skladby
Pět miniatur pro klavír (1931)
Sonáta pro klavír (1946)
Valčíky pro klavír (1953)
Dvanáct preludií pro klavír (1954)
Suita pro klavír pravou rukou (1972)
Miloš Sokola
