Antonín Stamic

Antonín Stamic, celým jménem Antonín Tadeáš Jan Nepomuk Stamic (* Německý Brod, zde pokřtěn 27. listopadu 1750, Čechy,České království – zemřel pravděpodobně v Paříži či Versailles před rokem 1809 Francouzské království ) byl český houslista, violista a hudební skladatel.

Život

Narodil se v Německém Brodu jako syn houslisty a skladatele Jana Václava Stamice. Jan Antonín Stamic přijel s manželkou, synem Karlem a dcerou Marií ze svého bydliště v Mannheimu do Německého Brodu v koncem roku 1749 na obřad uvedení svého bratra Antonína Tadeáše do úřadu děkana. Během návštěvy se zde narodil 27. listopadu 1750 syn Antonín Tadeáš Jan Nepomuk.

Hudbě jej učil zprvu otec spolu s jeho bratrem Karlem. Po smrti otce v roce 1757 jejich výuku převzal Christian Cannabich, skladatel a kapelník mannheimského orchestru. V roce 1764 se stal Antonín Stamic druhým houslistou Mannheimského orchestru. Po roce 1770 koncertoval s bratrem v Paříži a postupně se prezentoval také jako skladatel. V květnu 1777 byla v Concert Spirituel uvedena jeho Symfonie pro hoboj a fagot a v následujícím roce jeho violové koncerty. V letech 1782–1789 působil jako houslista v královské kapli zámku ve Versailles. Byl výborným pedagogem a k jeho žákům patřili mj. Rodolphe Kreutzer či Bedřich Vilém Pixis.

Od roku 1789 údajně trpěl psychickou nemocí. O jeho dalším životě není nic známo. Poslední zmínka je z roku 1796, kdy uspořádal benefiční koncert pro své přátele. Zemřel mezi lety 1796-1809. Datum jeho úmrtí se odvozuje z dochovaných dopisů, které v r. 1809 psala vdova po Antonínu Stamicovi a v nichž se zmiňuje o penzi, která jí byla po smrti manžela přidělena.

Dílo

Jeho dílo zahrnuje na 12 symfonií, 50 smyčcových kvartet, 20 houslových koncertů, 4 koncerty pro klavír, flétnu aj.

V literatuře jsou značné rozpory v životopisech a vzájemných vztazích jednotlivých členů rozvětvené rodiny Stamiců. Z toho vyplývají i nepřesnosti při identifikaci skladeb.