Jan Šoupal (21. října 1892 Vyškov, Morava, Rakousko-Uhersko – 25. listopadu 1964 Ostrava, Morava, Československo) byl přední moravský hudební skladatel, sbormistr, dirigent a pedagog 20. století, který se proslavil především řízením Pěveckého sdružení moravských učitelů, které v roce 1935 převzal po Ferdinandu Vachovi a s kterým s velkým úspěchem procestoval velkou část Evropy – Rumunsko (1937), Jugoslávie (1947), Německo (1954), Nizozemsko (1957), SSSR (1957), Paříž (1956), Llangollen (1957),…
Život
Šoupal pocházel z chudých poměrů, narodil se jako syn soukeníka a kostelníka ve Vyškově. Hudební sluch a velký zájem o hudbu se u Jana projevoval už od raného věku, kdy hrál na housle a zpíval na kůru. I přesto že bylo jeho hudební nadání mimořádné se rozhodl jít studovat práva, ale hudební kariéra nakonec zvítězila. Nejprve se po dychtivé snaze dostal do třídy Jaroslava Kvapila, kde se učil skladbu a dirigování a sborové práci se učil u v PSMU sledováním Ferdinanda Vacha. Později absolvoval i státní zkoušky z klavíru a varhan.
Ve svém životě se proslavil i jako vynikající varhaník a klavírista.
Jan Šoupal
