Ladislav Štaidl (10. března 1945 Stříbrná Skalice, Čechy, Protektorát Čechy a Morava – 31. ledna 2021 Praha, Čechy, Česká republika) byl český hudebník, kytarista, pianista, dirigent, kapelník, skladatel, textař, hudební aranžér, zpěvák a podnikatel. Jeho starší, předčasně zesnulý bratr Jiří Štaidl byl také hudebník a textař. Spolupracoval zejména se zpěvákem Karlem Gottem.
Život
Začínal v roce 1962 se skupinou Crazy Boys, kterou zakládal společně s Miki Volkem, Ondřejem Suchým a Miroslavem Berkou. Na podzim roku 1963 se společně s bratrem Jiřím spolupodíleli na činnosti klubu a kapely Olympic ve Spálené ulici, měli za sebou práci v Karlínském kulturním kabaretu (přezdívaném Karkulka), vedeném Jiřím Brabcem. V tomto roce začal pracovat i pro divadlo Semafor, kde se seznámil s Karlem Gottem. Společně s ním a s bratrem Jiřím pak v roce 1965 založili Divadlo Apollo, v roce 1967 odjeli společně na půl roku do Las Vegas ve státě Nevada v USA.
Byl dlouholetým vedoucím Orchestru Ladislava Štaidla, kapely, která doprovázela zpěváka Karla Gotta, také bývalým přítelem zpěvačky Ivety Bartošové, se kterou má syna Artura (* 11. října 1996).
10. 3. 1945 – Ladislav Štaidl narozen ve Stříbrné Skalici
1957–1961 – studium hry na klavír a kompozice u prof. Františka Kubelíka
1962–1963 – kytarista skupiny Crazy Boys – Miki Volek
1963–1965 – angažmá v divadle Semafor
1965 – s bratrem Jiřím zakládá Divadlo Apollo
1967 – z hudební skupiny Divadla Apollo vzniká Orchestr Ladislava Štaidla
1967 – osmiměsíční angažmá v Las Vegas s Karlem Gottem (1939–2019)
1974 – Svatba v září roku 1974
1974 – narození syna Jiřího (* 19. prosince 1974)
1976 – narození syna Jana (* 13. května 1976)
1977 – podpis Anticharty
1977 a 1978 – Zlatý slavík Orchestru Ladislava Štaidla
1979 a 1981 – Stříbrný slavík Orchestru Ladislava Štaidla
1980, 1982 a 1984 – Bronzový slavík Orchestru Ladislava Štaidla
1984 – zlatá deska Orchestru Ladislava Štaidla za 4 000 000 prodaných LP
1989 – ukončení činnosti Orchestru Ladislava Štaidla
1992 – ukončení profesionální hudební činnosti
1993 – diamantová deska Ladislavu Štaidlovi za 7 500 000 prodaných nosičů s jeho tituly
1996 – narození syna Artura (* 11. října 1996)
2001 – Rozvod manželství s Annou Štaidlovou (* 29. listopadu 1946)
2003 – autobiografie Víno z hroznů (za 6 měsíců prodáno 50 000 výtisků)
2005 – kniha Desátý klíč
2006 – kniha Rendez-vous s paní Zuzanou
2008 – v lednu vychází článek v MF DNES, v němž se uvádí, že jeden rok (1982–1983) byl Ladislav Štaidl veden Státní bezpečností jako důvěrník s krycím jménem Mistr, evidenční číslo 36 382 (Necenzurované noviny č. 04/2000). Stalo se tak bez jeho vědomí, když bezpečnost hledala autora dopisu vydírajícího Karla Gotta. Autor článku o Ladislavu Štaidlovi píše: StB ho zprvu chválila. „V průběhu dosavadního styku se projevoval velmi kladně.“ Pak zřejmě zklamal. Po dvanácti měsících s ním totiž tajní styk přerušují. „Projevoval se u něho evidentní alibismus a vychytralost i snaha využít styku k získání vlastních informací,“ napsal estébák Jaroslav Grabmüller. Ve svazku nejsou žádné dokumenty svědčící o tom, že by Štaidl na někoho konkrétního donášel. Autor: Ondřej Šťastný
2014: Smrt partnerky Ivety Bartošové
2015: Medaile za zásluhy
2021: Hospitalizace do Všeobecné fakultní nemocnice v Praze
2021: Úmrtí
Ladislav Štaidl napsal hudbu k cca 80 televizním a celovečerním filmům, které režírovali Zbyněk Brynych, Jaromil Jireš, Juraj Jakubisko, Jaroslav Dudek, Hynek Bočan, Jiří Adamec, Ladislav Rychman, Karel Steklý, Evžen Sokolovský, Ján Roháč, Radúz Činčera, Tomáš Vondrovic a Jan Fuchs. Je autorem cca 200 písní a textů, nejčastěji psaných pro Karla Gotta, Dalibora Jandu, Darinu Rolincovou a Ivetu Bartošovou. V roce 1992 ukončil činnost v umělecké branži, o čemž spisovatelka Zdena Frýbová napsala toto: „Jeho stručné a neemotivní vysvětlení, že ho unavily kampaně proti jeho osobě, a proto si šel pročistit hlavu do jiné branže, neberu. Pobavilo mě však zklamání jeho nepřátel, když zjistili, že mu ve skutečnosti pomohli k nesrovnatelně vyšším a pohodlnějším příjmům, protože ten zatracenej Štaidl je dobrý a úspěšný ve všem, na co sáhne, ať už je to muzika, podnikání anebo psaní knih.“
V roce 1986 byl jmenován zasloužilým umělcem a dne 28. října 2015 ho prezident Miloš Zeman vyznamenal medailí Za zásluhy.
Na začátku ledna 2021 byl hospitalizován z důvodů komplikací s nemocí Covid-19.
31. ledna 2021 podlehl ve Všeobecné fakultní nemocnici v Praze komplikacím spojeným s nemocí covid-19.
Známé písně
Oheň, voda, vítr
Kávu si osladím
Jsou dny, kdy svítá o něco dřív
Mží ti do vlasů
Málo mě zná
Čo o mne vieš
Anjelik moj
Dva roky prázdnin
Když láska schází
Trezor
Pábitelé
Sklípek
Nestarej se, kamaráde
Odnauč se říkat ne
Ráno jedu dál
Svět má ty chvíle rád
Káva a rýže
Ospalé ráno
Dívka toulavá
Tvorba
Diskografie
Kromě alb, která obsahují hudbu nebo texty Ladislava Štaidla, byla vydána i alba:
1981 – Ladislav Štaidl – Supraphon, LP
1988 – Šťastné znamení – Supraphon 11 0031, LP
1993 – Diamantová deska, 46 hitů a 20 hvězd původní nahrávky z let 1963–1989 – Supraphon, CD
2010 – Mží ti do vlasů – Supraphon SU 5821-2 EAN: 0 99925 58212 8, 2CD
Literatura
Ladislav Štaidl: Víno z hroznů, vydal Ladislav Štaidl v roce 2003 ISBN 80-239-1541-X, autobiografie
Ladislav Štaidl: Desátý klíč, vydal Ladislav Štaidl v roce 2005, ISBN 80-239-6128-4
Ladislav Štaidl: Rendez-vous s paní Zuzanou, vydal Ladislav Štaidl v roce 2006, ISBN 80-239-7116-6, záznamy rozhovorů se Zuzanou Paroubkovou
Ladislav Štaidl
