Miloš Štědroň

 Miloš Štědroň (* 9. února 1942 Brno, Morava, Protektorát Čechy a Morava) je moravský hudební skladatel, hudební vědec a pedagog.

Život

Miloš Štědroň se narodil 9. února 1942 v Brně v hudbymilovné rodině. Matka byla učitelka hudby, otec hudebník, strýcové Vladimír Štědroň skladatel, Bohumír Štědroň muzikolog a Jan Štědroň houslista.

Maturoval na Jedenáctileté střední škole v Brně na ulici Tábor. V letech 1959 až 1964 studoval muzikologii a bohemistiku na Filosofické fakultě University J. E. Purkyně v Brně. Současně od roku 1963 pracoval jako asistent v hudebně historickém oddělení Moravského muzea, kde také vedl Malé divadlo hudby. V letech 1965 až 1970 pokračoval studiem skladby a hudební teorie na Janáčkově akademii múzických umění u Aloise Piňose, Miloslava Ištvana, Ctirada Kohoutka a Jana Kapra. V té době začal i se skladatelskou činností.

Kompoziční vzdělání si doplnil v letech 1970 až 1972 postgraduálním studiem experimentální a elektroakustické hudby na Janáčkově akademii múzických umění a studijními pobyty v Darmstadtu (1966), Belgii, Nizozemí (1964), Německu (stipendium města Mnichova 1988–89) a ve Vídni. Roku 1972 získal místo na Ústavu hudební vědy Filosofické fakulty UJEP. Roku 1978 získal titul kandidáta věd, roku 1988 se habilitoval jako docent a v roce 1994 byl na již přejmenované Masarykově univerzitě jmenován profesorem. Teorii skladby a další předměty vyučuje také na Janáčkově akademii múzických umění.

Miloš Štědroň je členem vědeckých a uměleckých rad a oborových rad pro doktorské studium na MU Brno, JAMU a UP Olomouc, oponentem habilitačních a profesorských jmenovacích řízení, posuzovatelem projektů pro grantové agentury, členem Leoš Janáček Gesellschaft Zürich. Byl také členem správní rady Nadace Český hudební fond v Praze. V letech 1998–2000 působil jako proděkan pro vědu a výzkum FF MU.

Zajímavostí je, že od roku 1960 žije jako vegetarián.

Muzikolog a pedagog

Zpočátku se Štědroň věnoval spíše hudební teorii a historii. Kompozice začala převažovat v polovině 70. let.

Jádro muzikologického zájmu Miloše Štědroně představuje hudba 20. století (např. Leoš Janáček) a epoch renesance, manýrismu a baroka. Napsal řadu kritických předmluv k vydáním Janáčkových děl a přes 60 statí a studií o Janáčkovi. Publikoval také velké množství statí a studií o soudobé hudbě, např. monografii o Josefu Bergovi. Věnuje se i editorské činnosti a rekonstrukci starých děl. Je tvůrcem řady rozhlasových pořadů, televizních scénářů, sleevenotes gramofonových desek a bookletů ke kompaktním diskům.

Bibiliografie

    Claudio Monteverdi. Génius opery (Praha 1985)
    Základy mikrotektoniky (skripta, MU Brno 1991)
    Písně rozmanité – Cantilenae diversae (editor, Brno 1992–93)
    Josef Berg. Skladatel mezi hudbou, divadlem a literaturou (MU Brno 1992)
    Základy polymelodiky (skripta, MU Brno 1992)
    Leoš Janáček a hudba 20. století. Paralely, sondy, dokumenty. (MU Brno 1998)
    Formování hudby (skripta)

Hudební skladatel

Štědroň komponuje orchestrální, komorní a vokální koncertní skladby a hudbu pro lidové nástroje. Pracuje s hudbou starých slohů, které systémově propojuje se soudobým hudebním uměním. Používá metody koláže, montáže a prostředky vedoucí k banalizaci, zcizení až po uměleckou parodii. V jeho díle převažuje komorní hudba. Řada skladeb je inspirována lidovou hudbou a v instrumentaci využívá i netradiční nástroje. Štědroň spolupracuje např. se soubory Due Boemi nebo Středoevropský soubor bicích nástrojů DAMA DAMA. Pracoval na fragmentech Janáčkových nedokončených děl, která spolu s Leošem Faltusem připravili k realizaci a ke kritickému notovému vydání (symfonie Dunaj, houslový koncert Putování dušičky, autografní skica 2. smyčcového kvartetu Listy důvěrné).

Dlouhodobě spolupracoval s Divadlem na provázku (později Husa na provázku). Napsal desítky hudebních doprovodů k činohrám a filmům.

Orchestrální hudba

    Indiánům. Symfonická freska (1972)
    Symfonie Kolo (1973)
    Sekvence na smrt Šostakoviče (1975)
    Koncert pro violoncello a orchestr (1977)
    Staré a nové renesanční tance pro basklarinet, klavír, smyčcový orchestr a bicí (1981)
    Veselé scény pro smyčce (1980)
    Koncertní scény pro fagot a orchestr „Pocta B. Matalovi“ (1984)
    Sedmikvítek pro lidovou zpěvačku a orchestr (1987)
    Lamento pro housle, violu a orchestr in memoriam Miroslava Venhody (1987)
    Smrt Dobrovského. Kantáta-oratorium pro mezzosprán, basbaryton, smíšený sbor a orchestr (1987/88)
    Muránský zámek. Fantazie pro orchestr (1988)
    Šest villanel pro violoncello a smyčcový orchestr (1989)
    Podtínání pro orchestr in memoriam Miloslava Ištvana (1990)
    Smíchy a smutky, pro smyčcový orchestr (1990)
    Rock 1618 pro smyčcový orchestr a 4 hráče na bicí (2001)

Komorní hudba

    Meditace pro basklarinet sólo (1963)
    Agonie pro housle, basklarinet a bicí (1964)
    Stazioni di Via crucis pro basklarinet, flétnu, klavír, cembalo a bicí (1964)
    Lejch pro basklarinet a klavír (1965)
    Seikilos aus Mähren, basklarinet a klavír (1979)
    Valachica, pro basklarinet a klavír (1980)
    Aušvicata biker három (V Aušvicu je veliky hlad), pro basklarinet a klavír (1981)
    Trium vocum pro zobcovou flétnu, violoncello a bicí (1983)
    Pět hajdúckých, pro kytaru a housle (1984)
    Danze, canti e lamenti pro smyčcové kvarteto (1986)
    Sette villanelle per flauto e pianoforte sopra una melodia di C. Monteverdi (1990)
    Gipsy Song and Dance, pro basklarinet a klavír (1990)
    Hoj! Sternenhochovské scény pro housle a soubor bicích nástrojů (1990)
    Quadra, pro basklarinet, violoncello, tenorový saxofon, klavír a bicí (1992)
    Passacaglia pro sólovou flétnu (1992)
    Canzona e tripla (Modlitba basklarinetu) pro 19 basklarinetů (1993)
    Trio pro housle, violoncello a klavír (1993)
    Ländler pro housle a bicí nástroje (1993)
    Quadra, verze pro 3 basklarinety a klavír (1993)
    Smyčcový kvartet (1994)
    Ländlery a komentáře pro 7 hráčů (1995)
    Tance krále Leara, pro violoncello, staré nástroje a bicí (1996)
    Tance pro marimbu a klavír (1996)
    Intrada e Sarabande triste (1999)
    Passacaglia pro flétnu (1999)
    Vanitas (Proverbia directa) (2000, s Milošem Štědroněm ml.)
    Villanelly pro violu, violoncello a bicí (2001)
    Concerto con villanella pro cembalo, 2 housle, flétnu, violoncello a bicí (2002)
    Let Four Captains pro kytaru
    Horribile auditu. Cyklus pro varhany (2003)
    Moresche e riceracari pro varhany (2003)
    Claudio Monteverde. Praha 1595. Cyklus varhanních miniatur (2005)
    Austerlitz/Slavkov. Requiem pour Julien Sorel, pro violoncello sólo + JT vox (2009)

Komorní opery

    Věc Cage, aneb Anály avantgardy dokořán (1995, s Ivo Medkem a Aloisem Piňosem)
    Anály předchůdců avantgardy aneb Setkání slovanských velikánů (1997, s Ivo Medkem a Aloisem Piňosem)
    Pargamotéka – nové zhudebnění hanácké opery Ignáce Plumlovského
    Palackého truchlivý konec (2012, podle stejnojmenné hry Huberta Krejčího; psáno pro Ensemble Opera Diversa)

Vokální hudba

    Verba. Kantáta na slova z evangelia sv. Matouše pro smíšený sbor a 2 trubky (1969)
    Gioia dolorosa. Madrigalová kantáta na slova z nápisu na náhrobku Carla Gesualda (1974)
    Bez knih jsou národy nahé. Kantáta na slova Ivo Odehnala pro smíšený sbor a instrumentální soubor (1977)
    Mistr Machaut v Čechách. Pro mezzosoprán, flétnu, klarinet, violu a klavír (1982)
    Terra tremit, pro komorní smíšený sbor a instrumentální soubor (1976)
    Dávná jména – dávná slova. Cyklus písní na keltské texty z našeho území pro mezzosoprán, basklarinet a klavír (1982)
    Na dávném prosu. Deset songů pro hlasy, 2 vni, loutnu, cimbál, vcl a bicí na texty Jana Skácela (1989)
    Flores. Cyklus pro mezzosoprán a loutnu na slova M. Dačického, J. A. Komenského a Šimona Lomnického (1991)
    Pětilístek pro 2 zpěváky a orchestr na lidovou poezii (1991)
    Missa sine ritu, pro mezzosoprán a violoncello na slova Jana Skácela (1994)
    Rekviem, pro tenor, staré nástroje a bicí na slova Jana Skácela (1995–96)
    Requiem zingarorum pro hlas a komorní soubor (2000)
    Aušvicate..., pro zpěv, kytaru, housle, cimbál a bicí (2001)
    In morte dell eccelentissimo Monte Verde. Madrigalová kantáta (2002)
    Note, caccie e sospiri pro soprán a loutnu (barokní kytaru) na texty z Mozartovy italské korespondence (2002)
    Doctores Amores - Doctores a mores. Kantáta pro čtyři hlasy a bicí nástroje na latinské a italské texty ze 13. a 14. století (2003)

Hudba pro lidové nástroje

    Moravský Seikilos, pro cimbál a komorní soubor (1974)
    Malý koncert pro ovci, pro komorní soubor lidových nástrojů (1974)

Varhanní skladby

    Horribile auditu, cyklus pro varhany (2003)
    Moresche e ricercari (2003)
    Claudio Monteverde. Praga 1595, cyklus varhanních miniatur vzniklý pro interpretační soutěž Pražské jaro (2006)
    Claudio e Leo, varhanní cyklus, jehož první část představuje Claudia Monteverdiho a druhá Leoše Janáčka. Vznikl pro interpretační soutěž hudební fakulty JAMU.

Elektroakustická hudba

    Utis (1966)
    Panychida za Pasternaka. Konkrétní hudba na ruský text B. L. Pasternaka. (1968/69)
    BIS (1971)
    Moresca pro syntetizér (1990)
    Seconda prattica pro syntetizér (1991)

Divadelní a muzikálová hudba

    Balada pro banditu (1975, text Milan Uhde)
    Pohádka máje, AKA Hra na Pohádku máje (1976, text Milan Uhde)
    Chameleón, AKA Josef Fouché (1984, libreto L. Kundera, M. Štědroň, P. Oslzlý a P. Scherhaufer)
    Balet Makábr (1988, s Leošem Faltusem, libreto L. Kundera, M. Štědroň, P. Oslzlý a P. Scherhaufer)
    Tance Rudolfa II. (1998, libreto M. Pivovar)

Hudba k filmům

    Balada pro banditu (1978)
    Hořký podzim s vůní manga (1983)
    Dvojrole (1999)

Ocenění

Za svoji kompoziční tvorbu získal řadu ocenění:

    cena v Soutěži mladých skladatelů ČSSR – za skladby Mistr Machaut v Čechách a Terra
    1. cena v Prix musical de Radio Brno
    1. cena v Prix musique folklorique de Radio Bratislava 1975 – za skladbu Pláč Růženy Danielové z Hrubé Vrbky nad manželem v Osvětimi
    cena v Santanderu 1980 – za hudbu k filmu Balada pro banditu