Václav Červinka v Geburts Buch Wenzel Theophil Čzervinka (29. prosince 1844 Praha-Staré Město, Čechy, Rakouské císařství – 11. listopadu 1929 Chotěboř, Čechy, Československo) byl český hudební skladatel a spisovatel.
Život
Zdroje uvádějí chybné místo narození Ostředek. Narodil se v rodině JUDr. Václava Červinky (1807–1870), právníka, velkostatkáře a českého vlastence a Alžběty Marie Červinkové-Vojáčkové (1819–1901). Měl bratry: Wladimira Raphaela Wenceslause (1842) vojenského lékaře, Otakara (1846–1915) básníka, Jaroslava (1848–1933) generála, Miloše Drahotína Václava (1850–1850), Miloše Drahotína Mariu (1852) básníka a sestru Marii Matildu Věnceslavu Elisabetu (1855), která se vdala za Bohuslava Riegra, právníka. Václav se 28. 9. 1874 oženil se sestrou Bohuslava, Marií Riegrovou, spisovatelkou.
Vystudoval pražské Akademické gymnázium (1855–1859), pražskou Německou techniku (1861–1863) a Vyšší státní učiliště v Mosonmagyróváru (1863–1865). Působil jako hospodářský správce u hraběte Františka Harracha v Nechanicích a v Sadové, u knížete Rudolfa Thurn-Taxise v Cetnu, Skalsku a Kropáčově Vrutici a nakonec jako ředitel velkostatku Maleč a Modletín u Františka Ladislava Riegra.
Zastával řadu funkcí, např. byl jednatelem Hospodářského spolku v Chotěboři, porotcem u soudu v Kutné Hoře, delegátem Zemědělské rady, delegátem Ústřední hospodářské společnosti, zkušebním komisařem kandidátů učitelství, organizátorem místních voleb a komunálním politikem.
Pro náročné zaměstnání se nemohl plně věnovat svým koníčkům psaní a hudbě. Používal pseudonym Q. F. Renatus. Publikoval mj. vzpomínkové črty a autobiografické prózy. S manželkou Marií zkomponoval cyklus Slovanských zpěvů, cyklus Blaník, jednoaktovou komickou operu Dal si hádat a řadu drobnějších skladeb.
Dílo
Spisy
Márinka: povídka – Praha: Jan Otto, 1883
Jarní bouře: román – 1888
Naším očistcem: román – Praha: Šimáček, nevytištěn
Památník na oslavu stých narozenin Františka Palackého – Praha: 1898
Život dle mé obrazotvornosti – Praha: Hejda a Tuček, 1906
U kolébky Sokola – Praha: Šolc a Šimáček, 1920
Od dětství do kmetství: některé vzpomínky, zážitky a úvahy – Praha: Českoslovanská obec sokolská,1923
Otevřený list Národní radě československé v příčině pozemkové opravy – Praha: Červinka, 1923
Jde-li na nás potopa?
Otázka zemědělského programu
K zemědělské tísni
Pamětní kniha Malče: rukopis
Články
Z roku 1866: in Lumír,
Vzpomínky na dr. F. L. Riegra: in Osvěta 35, 1905
Český velkostatek jindy a nyní: in Osvěta 37, 1907
Z jarního rašení národního života v letech 1855–1865: in Osvěta 42, 1912
Hudebniny
Hercegovský pochod – 1875 [konfiskován]
Ohlas z Balkánu: pochod – Praha: Starý, 1875? — Zürich: 1876
Naši furianti. Předehra a Entreakty – Horní Moštěnice: L. R. Pazdírek,1890?
Slovanské zpěvy – Havlíčkův Brod: Bayer
Blaník
Dal si hádat, opera, 1882, premiéra 9. února 1892 v Chrudimi