František Bureš (31. ledna 1900 Valašské Klobouky, Morava, Rakousko-Uhersko – 19. září 1959 Valašské Klobouky, Morava, Československo) byl moravský hudební skladatel a pedagog.
Život
Narodil se soukeníku Františku Burešovi a manželce Veronice, rozené Šolkové.[1] Byl široce vzdělaným hudebníkem. Na Pražské konzervatoři vystudoval klavír, varhany, housle, sborový zpěv i skladbu. Nejprve byl varhaníkem a ředitelem kůru u redemptoristů v kostele Panny Marie pod ochranou Božské Prozřetelnosti v Nerudově ulici v Praze na Malé Straně a současně vyučoval na Cimrově českoslovanské akademii hudby. V letech 1922–1926 byl ředitelem hudební školy v Lounech. Zde byl také 17. ledna 1924 oddán s Josefou Vlasákovou.[1]
Po krátkém působení v klášteře premonstrátů v Želivi odešel na Slovensko a učil na středních školách v Bánské Bystrici, Modre a v Bratislavě.
Po odtržení Slovenska v roce 1939 učil na učitelských ústavech a gymnáziích v Brně a v Hořovicích. V letech 1945–1947 ve Valašském Meziříčí a posléze v Olomouci.
Byl pečlivý pedagog a plodný skladatel. Ve značné míře jeho dílo vychází z chrámových a pedagogických potřeb. Koncertní skladby však širší publikum nezaujaly. Po únorovém puči v roce 1948 se ani on nevyhnul komponování tendenčních „masových“ písní a sborů.
Dílo
Chrámové skladby
Dvě vánoční Pange lingua (1920)
Missa Siloënsis – želivská (1926)
Komorní hudba
Presto marcato pro housle a klavír (1925)
Jarní nálada (1930)
1. smyčcový kvartet (1952)
Varhanní skladby
Preludium a fuga D-dur (1929)
Koncertní fantasie (d-moll a c-moll – 1937)
Meditační fantasie na chorál Sv. Václave (1938)
Klavírní skladby
Vzpomínka na Valašsko (1952)
Idyla (1952)
Dvanáct bravurních etud (1952)
Jarní idyla (1953)
Písně
Probuzení jara (na slova Jaroslava Vrchlického – 1922)
O zklamané lásce (na indické texty – 1954)
