Tomáš Norbert Koutník, starším pravopisem Kautník, (19. prosince 1698 Choceň, Čechy, České království – 16. ledna 1775Choceň, Čechy, České království) byl český kantor, varhaník a hudební skladatel.
Život
Byl synem tkalce v Chocni. V letech 1716–1719 studoval na piaristickém gymnáziu v Litomyšli. Tam byl zřejmě rozpoznán jeho hudební talent, takže v roce 1719 byl převeden do hudebního piaristického gymnázia v Kroměříži. Studoval rétoriku a aritmetiku a byl znám jako výborný varhaník a houslista.
Po absolvování gymnázia se stal učitelem v Chroustovicích a poté v Kostelci nad Orlicí. V Kostelci byl biřmován a přijal jméno Norbert. V roce 1729 se vrátil do Chocně a zastával zde místo varhaníka a kantora až do své smrti.
V Chocni působilo literátské bratrstvo. Byla to laická společnost dobrovolníků, která se starala o vzdělání, sociální péči a náboženský život členů, ale také vykonávala funkci kostelního pěveckého sboru. Koutník se stal v Chocni starším tohoto bratrstva.
V roce 1734 se oženil s Františkou Matějovskou. Z jejich manželství se narodilo celkem 6 dětí. Zemřel 16. ledna 1775. Podle místní legendy se tak stalo v kostele u varhan. Po jeho smrti převzal školu i kostel jeho zeť Jan František Matějka.
Dílo
Z dnešního pohledu je jeho dílo zajímavé tím, že ač je zakotveno v hudbě pozdního baroka, objevují se v něm klacistní prvky a je patrný vliv lidové hudby. Svým způsobem je tak předchůdcem Jana Jakuba Ryby. Nejčastějším obsazením Koutníkových skladeb jsou 4 vokální hlasy, dvojice houslí a basso continuo.
Dochovalo se na 50 skladeb, některé v originálním rukopise, převážně však v opisech. Přesto jde patrně pouze o zlomek skladatelova díla. Nejznámější skladbou, která se stala trvalou součástí vánočního repertoáru, je pastorela: Hej, hej, jeden i druhej.
Na uchování a obnovení zájmu o skladatelovo dílo mají velkou zásluhu choceňský skladatel Adolf Kramenič (1889–1953) a historik Jaroslav Vaniš (1923–1993). Kramenič v letech 1943–1950 shromáždil a spartoval skladby z různých kůrů a archivů. Celá Krameničova hudební sbírka je dnes uložena v Muzeu A. V. Šembery ve Vysokém Mýtě. O znovuoživení Koutníkova díla se dnes stará hudební soubor Ensemble Damian.
Dochované skladby
Aria de Tempore
Ave Regina coelorum
Cantilena de Passione: Hle Pán náš nevinně
Cantilena de Passione: Umučení a trýznění
Cantus pastoralis de Nativitate: Vzhůru bratři milí
Cantus pastoralis pro festis Natalitiis: Vám ó věrní pastýři (1749)
Cantus seu Aria ex B: Ave Mundi Spes Maria
Criminalista newinný – sepolcro
De Adventu Domini: Prolomte se ó nebesa
Hymnus de Sancto Spiritu (1768)
Hymnus de Venerabilis Sacramento (1761)
In Nativitate Domini: Verbo caro Factum est
Inno
Invitatorium
Litaniae boemicae de Sancto Joanne Nepomuceno ex G (1748)
Litaniae boemicae de Sancto Joanne Nepomuceno ex Dis (1760)
Litaniae boemicae de Sancto Joanne Nepomuceno ex B (1767)
Litaniae boemicae de Venerabili Sacramento ex Dis (1768)
Litaniae de Sancto Joanne Nepomuceno ex C (1755)
Litaniae de Sancto Joanne Nepomuceno ex D
Litaniae de Sanctissimo Nomine Jesu ex C (1767)
Litaniae de Sanctissimo Nomine Jesu ex C
Litaniae Lauretanae ex C (1760)
Offertorium Ave Maria (1744)
Offertorium pastorale: "Nuž tedy pastýřové
Pastorella: Hej, hej, jeden i druhej
Pastorella de Nativitate Domini: Sem pastýři vesele
Pastorella Hanatica
Psalmus tono chorali
Regina coeli ex D (1744)
Regina coeli ex D (1751)
Regina coeli ex D (1755)
Regina coeli ex G
2 Regina coeli ex C,G
Requiem ex E (1772)
Requiem ex Es
2 Rorate coeli (1754)
Rorate coeli (1765)
Salve Regina ex C
Salve Regina ex C
Salve Regina ex D (1770)
Salve Regina (Regina Coeli) ex D
Salve Regina ex G (1773)
Salve Regina Capucinorum ex Des
Te Deum ex D (1758)
Te Deum ex C (D)
Tempore adventus: Maria dej dovolení
Tempore adventus: O vinšovaná hodina
Těžká žalost
Vesperae de Nativitate Domini
Vidi aquam
Kromě toho se dochovalo několik fragmentů dalších skladeb.
