Václav Kaprál (26. března 1889 Určice u Prostějova, Morava, Rakousko-Uhersko – 6. dubna 1947 Brno, Morava, Československo) byl moravský klavírista, pedagog, sbormistr, publicista a hudební skladatel, otec hudební skladatelky Vítězslavy Kaprálové.
Život
Studoval skladbu u Leoše Janáčka v jeho brněnské varhanní škole, později také u Vítězslava Nováka v Praze.
V letech 1911–1934 působil jako ředitel své vlastní Hudební školy Králově Poli, souběžně s tím od roku 1927 do až do roku 1947 pracoval jako externí učitel hudby na brněnské filozofické fakultě, v letech 1936 až 1947 též jako profesor na Státní konzervatoři v Brně. Výjimku tvořila léta v Protektorátu Čechy a Morava během nacistické okupace, kdy byl od roku 1942 do roku 1945 nacisty vězněn ve Svatobořicích u Kyjova. Od roku 1935 byl členem Československé akademie věd a umění.
Dílo
Klavírní skladby
Čtyři sonáty (1912, 1921, 1924, 1939)
Nokturno (1915)
Tři Sonatiny, Romantická suita (1918)
atonální miniatury (1922)
Lyrika (1927)
Fantazie v Es (1934)
Komorní hudba
Dva smyčcové kvartety
Balada pro violoncello (1946)
Vokální hudba
Pro ni (1927) pro hlas a klavírní kvarteto
Píseň podzimu (1929) pro hlas a smyčcové kvarteto
Uspávanky (Lullabies, 1932) for hlas a komorní orchestr
Milodějné kvítí (1942) dedikováno na paměť dceři Vítězslavě, která zemřela v roce 1940
Svatobořické lidové písně (1944)
Hradišťská idyla (1944)
Česká mše (1943)
