Rudolf Piskáček (15. března 1884 Praha, Čechy, Rakousko-Uhersko – 24. říjen 1940 Praha, Čechy, Protektorát Čechy a Morava) byl český hudební skladatel známý zejména svými operetami. Jeho bratr byl hudební skladatel Adolf Piskáček.
Život
Vystudoval gymnázium a hudební konzervatoř, obor varhany a kompozice. Již během gymnaziálních studií vzbudil pozornost jako skladatel hudby k veselohrám. Byl jedním ze žáků Antonína Dvořáka. Jeho absolventskou prací byla symfonická báseň Sardanapal a Sonáta pro housle a-moll, která získala cenu České akademie věd a umění.
Byl kapelníkem Pištěkova divadla a v letech 1907–1918 působil v Divadle na Vinohradech jako korepetitor, sbormistr a později i kapelník. Po převratu byl krátce kapelníkem 2. pěšího pluku, aby se vrátil na Vinohrady a řídil Vinohradskou zpěvohru. V roce 1924 podnikl úspěšné turné po Spojených státech.
Pokusil se o samostatné divadlo v Českých Budějovicích, ale bez úspěchu. Divadlo záhy narazilo na finanční potíže a zkrachovalo. Krátce působil v žižkovské Akropoli, ale s rostoucím diváckým úspěchem svých operet se nadále věnoval pouze skladbě. Všechny premiéry jeho děl byly uváděny i nadále ve Vinohradské zpěvohře.
Dílo
Populární hudba
Během života složil přes 40 hudebně–divadelních děl, převážně operet, frašek a her se zpěvy. Mezi nejúspěšnější patří:
Osudný manévr (1912)
Slovácká princezka (1918)
Tulák (1924)
Perly panny Serafínky (1929)
Batalion (1929)
Klasická hudba
Komponoval však i vážnou hudbu inspirovanou především lidovými melodiemi:
K Betlému (vánoční hra)
Fantasie na české a moravské písně pro klavír
Písničky v lidovém tónu
V májové noci (balada)
mužské sbory
