František Neumann (16. června 1874 Přerov, Morava, akousko-Uhersko – 25. února 1929 Brno, Morava, Československo) byl moravský dirigent a hudební skladatel.
Život
Vystudoval obchodní akademii v Chrudimi, pracoval u dopravní firmy v Praze a vyučil se uzenářem u dvorního dodavatele uzenin ve Vídni. Vedle toho studoval soukromě hudbu a začal komponovat. V roce 1892 posoudil jeho skladby Karel Bendl a povzbudil ho k další skladatelské činnosti. Začal sice pracovat jako uzenářský tovaryš u svého otce v Prostějově, ale v roce 1896 odešel na konzervatoř do Lipska, kde studoval u Carla Reinecka a Salomona Jadassohna. Po absolvování konzervatoře se stal korepetitorem divadla v Karlsruhe a v roce 1898 městského divadla v Hamburku. Již o rok později byl prvním kapelníkem v Řezně. Pak vystřídal několik dalších divadel: Linec (1900), Liberec (1901), Teplice (1902) až konečně na delší čas zakotvil ve Frankfurtu nad Mohanem. V roce 1906 mu bylo nabízeno místo dirigenta v pražském Národním divadle, ale k angažování nakonec nedošlo.
Po vzniku Československé republiky přijal nabídku Leoše Janáčka a stal se šéfem opery brněnského Národního divadla. Prakticky z ničeho vybudoval operní soubor, který si záhy získal mezinárodní pozornost. Kromě děl světového repertoáru uvedl v Brně cyklus Smetanových oper, díla Antonína Dvořáka, Zdeňka Fibicha, ale zejména se zasloužil o uvádění děl Leoše Janáčka. Prakticky všechna Janáčkova jevištní díla vzniklá po roce 1918 měla premiéru v Brně pod jeho taktovkou. Uváděl na scénu i opery svých současníků (Otakar Ostrčil, Vítězslav Novák).
V roce 1919 se také stal profesorem dirigování na brněnské konzervatoři, kde vychoval řadu vynikajících dirigentů (Zdeněk Chalabala, Břetislav Bakala). Byl předsedou Klubu moravských skladatelů a v roce 1925 byl jmenován ředitelem brněnského Národního divadla.
Dílo
Opery
Macecha, zpěvohra o dvou jednáních (1891, neprovedeno)
Z dob růžového jitra, dramatický pokus na slova Julia Zeyera (1892, neprovedeno)
Idalka, opera v jednom dějství, premiéra 1895 Berlín
Peri, opera o dvou dějstvích, premiéra 1896 Lipsko
Assarpai, opera o čtyřech dějstvích na libreto Richarda von Hartwiga a Ernsta von Wildenbrucha, premiéra 1898 Brunšvik
Leyer und Schwert (Lyra a meč, 1901)
Námluvy aneb Markýz (Die Brautwerbung oder Der Marquis), lyricko-komická opera o dvou dějstvích na libreto L. Pohla, premiéra 19. ledna 1901 Linec
Milkování (Liebelei), opera o třech jednáních na libreto Arthura Schnitzlera, premiéra 18. září 1910 Frankfurt nad Mohanem
Ekvinokce (Herbststurm), opera ve čtyřech jednáních na libreto Idy Steinschneiderové podle Iva Vojnoviče, premiéra 9. dubna 1919 Berlín-Charlottenburg
Beatrice Caracci, opera o třech jednáních na libreto Ludwiga Huny, premiéra 29. dubna 1922 Brno
Další větší díla
Gänseliesel (pohádková scéna)
V sladké pasti (balet, 1895)
Pierrot (balet)
Bouře (kantáta, 1903)
Heimgefunden (kantáta, 1907)
Pan (melodram, 1922)
Potopený zvon (orchestrální suita)
Moravská rapsodie pro orchestr
Mše, moteta a další chrámové skladby
Komponoval rovněž písně, sbory, orchestrální pochody a tance i drobnější komorní skladby.
